O putovní cenu města Znojma

Motocyklové závody se jely ve Znojmu poprvé v roce 1947. Téměř tříkilometrový okruh vedl tehdy ulicemi okolo samotného centra města. Start a cíl byl na Náměstí Svobody. Tento městský okruh byl celkem třikrát částečně měněn. Až v roce 1954 se závody přesunuly ze středu města do okrajové čtvrti Starý Šaldorf na nový, 5.200 metrů dlouhý okruh. Start byl v ulici Průmyslová a trať pokračovala ulicí Vídeňskou a Brněnskou do Dobšic, odkud se vracela zpět do cíle ulicí Dobšickou.

V roce 1960 se však jelo ve Znojmu - Dobšicích naposled. Jiří Koštíř - úspěšný tovární jezdec ČZ, totiž po vyhraném závodu třídy 250 ccm nastoupil také v následujícím závodě třídy 350ccm. Bohužel v závodě se strhla silná vichřice a průtrž mračen, při které vedoucí jezdec Jiří Koštíř dostal v průjezdu Brněnskou ulicí na kluzkém povrchu smyk, po kterém narazil dohromady narovnaných cihel vedle silnice. Při pádu se těžce zranil a následně těmto zraněním podlehl.. Podle dobových map tehdy vedlo téměř 70% tohoto okruhu mimo zástavbu. Dnes již celý tento bývalý okruh pohltila průmyslová zóna..

Přímětice: okruh u městského lesíka

Pořadatelé se v dalším roce přesunuly na „okruh u městského lesíka“ na opačný konec Znojma k obci Přímětice. Start a cíl byl tehdy v zatáčce před nemocnicí, na vedlejším poli bylo umístěno depo motocyklů. V roce 1962 se zde jelo mistrovství republiky a při absenci reprezentantů dominoval František Helikar v obou nejvyšších třídách. O rok později již vyhrál 250ky Stanislav Malina a 350ky Gustav Havel.

Další roky se zde pravidelně pořádaly závody výhradně pro jezdce Moravy a v sedmdesátých letech vždy na začátku sezóny soustředění jezdců a kontrolní závody. V roce 1975 se zde jel jeden závod MR ve třídě 50 ccm. Návrat závodů mistrovství republiky se uskutečnil až v roce 1979, to se sem závody o body do M-ČSSR vrátily už nadobro. Mezi vítěze mistrovských závodů se zapsali: B. Staša 3x, J. Bartůněk a P. Dekánek, v nižších objemových třídách pak Z. Havrda 4x, P. Baláž 2x, J. Šafránek 2x a B. Fendrich.

Samotný okruh měřil i s retardérem u nemocnice 5,532 km, výškový rozdíl měl 25m a během své existence doznal tří změn. Start původně umístěný v zatáčce u nemocnice přesunuli pořadatelé v roce 1979 do obce Přímětice opět do zatáčky - na náměstí. Po levé cílové zatáčce navazovala pravá, ven z náměstí do mírného stoupání mezi domy. Tohle esíčko se jelo dost rychle a byla to opravdu lahůdka, jen se tady jaksi nesměla udělat chyba. Také odmávnutí jezdců šachovnicovým praporem v cíli byl v tomto místě poměrně odvážný kousek od startmaršála.

Zatáčka na křižovatce před Znojmem byla taktéž v osmdesátých letech přepracována. A konečně průjezd zatáčkou u nemocnice byl rapidně zpomalen retardérem na křižovatce u autobusové zastávky. Technické pasáže střídaly poměrně dlouhé roviny. Ač se zdá při nynějším průjezdu obcí trať poměrně rovná, jednoduchá a celkem bezpečná, opak byl pravdou v závodním nasazení. Důkazem toho byla situace, která nastala po odmávnutí vedoucích jezdců v závodě MR 250 v roce 1981, včetně zkušeného P. Baláže a P. Hlavatky. Po projetí cílem závodu, tři za sebou jedoucí jezdci v pořadí na chvíli ztratili koncentraci, nedotočily cílovou zatáčku a narazili do ochrané bariéry na vnější straně silnice z balíků slámy, kryjící zdi domů na náměstí. Naštěstí se nikomu nic vážného nestalo.

Bohužel takové štěstí už neměl jiný závodník. V roce 1982 zde jel poslední závod Oldřich Kába ml.. Před závodem si v depu stěžoval na nevolnosti, k závodu ale nastoupil. Po závodě se objevily spekulace, zda příčinou pádu nebyl náhlý srdeční kolaps. Vysvětlení jeho tragické havárie na konci rovinky sjezdu od nemocnice, před křižovatkou, kde je dnes kruhový objezd, objasnil očitý svědek tohoto neštěstí p. Aleš Kudera a je podrobně popsaný v jeho komentáři pod článkem. K neštěstí došlo pravděpodobně vinou zadření motoru jeho Jawy. Následoval nekontrolovaný 150 metrů dlouhý pád jezdce, který skončil nárazem do kovového zábradlí můstku přes Dobšický potok.

Také nelze zapomenout na poměrně kuriozní situaci v roce 1983, kdy po odstartování společného závodu oblastního přeboru Moravy 250 a 350 ccm při roztlačování motocyklů popadaly kompletní první dvě řady startovního roštu přímo v dominovém efektu.

Je jasné, že dokonale zabezpečit tak dlouhý okruh bylo stále složitější a nákladnější. Průjezd obcí byl díky dosahovaným rychlostem stále nebezpečnější. Jedině obrovské množství balíků slámy dovolovaly v posledních letech kolaudaci dráhy. Přesto, když v roce 1983 projel cílovou zatáčkou v Příměticích poslední jezdec, nikdo tehdy netušil, že je také posledním v celé historii těchto závodů. V dalším roce pořadatelé údajně nesehnali potřebné množství balíků slámy...