Dušnický okruh

V padesátých letech se pořádaly silniční závody motocyklů v Dušníkách - dnešní Rudné u Prahy. Okruh dlouhý 4070 metrů měl různorodý povrch, zčásti se jelo na dlažbě, asfaltu, ale i na prašné silnici. Jeho jediné dva ročníky se konaly v letech 1947 a 1948.  Závodila zde celá naše tehdejší závodnická špička v čele s J. Lukšíkem, L. Štajnerem, V. Knězem, V. Bubeníčkem, A. Vitvarem, A. Buchtou a dalšími. Vavříny tu zaznamenali také domácí jezdci J. Horák a K. Práger. Ovšem nejúspěšnější jezdec v Dušníkách byl jednoznačně Jiří Lucák na motocyklu Walter se třemi vítězstvími. Ještě v osmdesátých letech se pak v Rudné konaly závody motocyklů ve sprintu na 400 metrů na hlavní plzeňské silnici, tedy na silnici, kde býval start dušnického okruhu. To už ale pořádali členové AMK Tachlovice..

 Tachlovický trojúhelník

V šedesátých letech tachlovičtí nejprve pořádali zimní motokrosové závody v Rudné. V roce 1968 však už parta lidí kolem bývalého závodníka na strojích Rudge a Walter a později velkého sběratele historických motocyklů mistra sportu Jana Horáka, uspořádala první rychlostní závod motocyklů na okruhu v Tachlovicích, který byl jen pár kilometrů od bývalé Dušnické trati. Na oblastní silniční závod motocyklů tříd 125, 250, 350 ccm přijela dne 4. srpna i továrna Jawa s dnes už legendárním dvoutaktním čtyřválcem  350 V4. Motocykl byl vyvíjen pro závody mistrovství světa a Jawa využila tohoto závodu k testování, neboť se stále potýkala se zásadním problémem - zadíráním ojničních ložisek. Bohužel Františku Šťastnému se tato závada projevila už v ranním treninku a tak mechanici naložili motocykl a odvezli ho zpět do továrny ještě před startem závodů. Šťastnému tak nezbylo, než absolvovat své dva závody na jednoválci. Závody tříd 250 a 350 vyhrál, vždy před Milanem Chalupníkem, oba samozřejmě mimo klasifikaci. Vítězové jednotlivých závodů tak byli: 125cc: J. Křížek, 250cc: K. Chaloupka, 350cc: R. Mildner..

Samotný okruh poblíž Prahy, vedl mezi obcemi Tachlovice, Nučice a Dobříč. Zajímavá trať měla dlouhé rovinky do kopce, přejezdy přes horizonty, sjezd z kopce zatáčkovitou partií i ne zrovna bezpečný průjezd vesnicí. Startovalo se na náměstí (mimo okruh) v obci Tachlovice, cíl pak byl na náměstí před hospodou. Od roku 1976 se místní pořadatelé věnovali už jen veteránským jízdám pravidelnosti, konaném vždy den po vzpomínkové jízdě do vrchu Zbraslav - Jíloviště.

Obnovit rychlostní závody se zde podařilo až v roce 1987. Po pravdě řečeno nevím, jak dokázal tehdy Karel Březina přemluvit pořadatele, zvyklé na pohodové jízdy majitelů historických motocyklů v předepsaném čase, k opětovnému uspořádání opravdového rychlostního závodu. Jedno je jisté: v roce, kdy se otevíral náš druhý autodrom, byly pro oblastní přebor v kalendáři vypsány jen dva závody. Sezóna byla tak zachráněna. Sdružený krajský přebor skupiny A + B se jel ve třech třídách - 125 ccm, 250 ccm a 350 ccm. Tentokrát byl start i cíl u autobusové zastávky "Na vrškách" v nejvyšším bodě obce. Členitý okruh byl zajímavý a jezdecky náročný. Po startu se ještě v obci doslova skákalo přes nerovnosti mírně doprava na plný plyn. Dlouhou rovinkou dolů a nahoru přes horizont pořád naplno. Sjezd ke křižovatce u Nučic (která byla těsně před závody speciálně kvůli tomu rozšířena a vyasfaltována na její pravé straně), na ní pravým vinglem do mírného stoupání až k velmi rychlé pravé na srdce.

Po cca 300 metrech přišlo dobržďování v rychlé levé až na první rychlostní stupeň do ostré vracečky doprava u Dobříče, v nejvyšším bodu okruhu. Série dvou levých zatáček na plný plyn a sjezd z kopce, do pravé o jeden kvalt dolu - moc vidět do ní nebylo a na plný plyn do táhlé levé zatáčky, lemované zvýšeným náspem a stromy z obou stran, stále z kopce. Pravá zatáčka u fary byla o dva kvalty dolů, rychleji se zde kvůli rozbité silnici nedalo. Sjezd na náměstí a zpomalovací zatáčka z balíků slámy jezdce nasměrovala do nejužšího místa na okruhu. Úzkou mezerou mezi dvěma domy, pak rovně kolem autoklubu a na plný plyn levou zatáčkou do prudkého kopce zpět ke startu. Krásné svezení kazil jen špatný stav silnice. Okruh měřil 4.2 km, 5 levých a 7 pravých zatáček, výškový rozdíl byl 38 m. Depo se rozkládalo v přilehlých ulicích uvnitř okruhu. Závod se obešel kromě dopoledního deště a několika pádů celkem bez problémů. I když jeden byl - v neděli ráno totiž pořadatelé s hrůzou zjistili, že jim jakýsi nenechavý soukromý zemědělec u obce Dobříč v noci odvezl z téměř třetiny okruhu všechny balíky slámy. No, zkuste sehnat v časové tísni řádově stovky balíků, to klobouk dolů. Možná to byl jeden z důvodů, proč se další rok zase jela jen jízda pravidelnosti..

Výsledky jednotlivých tříd 1987 - 125cc: 1.T.Foukal, 2.M.Stripačuk, 3.Lad.Horák, 4.K.Šmolík, 5.T.Macourek. 250cc: 1.P.Foltán, 2.B.Šoun, 3.Z.Soukup, 4.M.Miller, 5.M.Vláčil. 350cc: 1.M.Vintr, 2.Vl.Záveský, 3.A.Musil, 4.P.Foltán...

Rychlostní závod se po roční pauze jel opět v roce 1989. Původně byl plánován jen pro dvě třídy motocyklů klasik –  do 250 ccm a nad 250 ccm. Volná pro jezdce 1. a 2. výkonnostní třídy do 500 ccm byla do programu zařazena teprve dodatečně. Stav silnice pořadatele strašil, zvlášť po těžké kolizi jednoho z jezdců při pořádání sprintu motocyklů na sousední dálnici, kdy musel zasahovat vrtulník.  A právě ve volné třídě došlo přibližně v první třetině závodu k havárii jezdce Sedláčka s následným nepříjemným zraněním (zlomená klička). Možná právě tato havárie rozhodla o tom, že se tento závod jel naposledy. Také povrch okruhu značně pokulhával, vzhledem k dosahovaným rychlostem motocyklů.

Výsledky volná do 500cc: 1.P.Javůrek, 2.M.Vláčil, 3.M.Markalous, 4.P.Foltán..

Na některých úsecích byl doslova záplatovaný a hrbolatý asfalt, trať navíc lemovalo velké množství nekrytých stromů po obou stranách. Rychlý průjezd obcí v úseku přes horizont u startu byl velmi rozbitý a nebezpečný. V plné rychlosti zde bylo velmi těžké motocykly udržet na trati. Důkladnější zabezpečení okruhu by vyžadovalo mnohé úpravy, ale hlavně generální opravu asfaltového povrchu. Tachlovický autoklub čítající něco kolem 10-15 členů, nebyl schopen tuto náročnou akci dál zajišťovat a na stávajícím povrchu nechtěl jezdce zbytečně vystavovat riziku. A tak se na trati Tachlovického trojúhelníku pořádají dál jen jednokolové, ukázkové jízdy pravidelnosti historických motocyklů i aut, pravidelně vždy v neděli po sobotním závodě do vrchu historických vozidel Zbraslav - Jíloviště. Start jízd "Memoriálu Jana Horáka" je symbolicky u pomníku Jana Horáka na Jakubské návsi.
Kromě rychlostních závodů a závodů pravidelnosti na svém okruhu pořádali tachlovičtí v osmdesátých letech také závody ve sprintu motocyklů. Jeden již zmiňovaný na ještě nedokončeném úseku dálničního okruhu u Ořechu a další na silnici Tachlovice - Chýnice..

Aktuálně: v roce 2017 je na okruhu Tachlovického trojúhelníku položen nový, velmi kvalitní asfaltový koberec. Původní stav silnice je už tedy jen na přímém úseku z Tachlovic do Nučic, cca 500 metrů silnice, včetně křižovatky u Nučic. Tento jediný úsek je stále v desolátním stavu, tak jak se odjely poslední závody v roce 1989... :-)