Rakovnický okruh

Rakovník - starobylé chmelařské, hornické a průmyslové město, ležící v západním okraji tehdy pražského kraje se v roce 1950 zařadilo do početného seznamu českých měst, ve kterých se jezdilly rychlostní motocyklové závody. Členové autoklubu Rakovník, odbočky AKRČs, ten svůj první uspořádali 20. srpna 1950. Byl vypsán pro naše nejlepší juniory ve všech motocyklových třídách a pro známé a zkušené automobilové jezdce ve dvou třídách závodních automobilů. Rakovnický okruh, dlouhý 1759 metrů, vedl ulicemi v samotném centru historického města. Start byl na Husově náměstí, trať dál vedla ulicemi Palackého, Československých legií, J. Švermy, Masarykovým náměstím, Gottwaldovými sady, kolem Pražské brány, náměstím Obětovaných a mírným esíčkem zpět na Husovo náměstí. Povrch silnice byl převážně z drobné kostky. Možná právě kvůli nerovnostem dlažby si úpravy tratě, dle dobového tisku, vyžádaly 4200 pracovních hodin členů autoklubu, což bylo 500 dnů po 8 hodinách. Odměnou pro pořadatele byl velký zájem diváků, kterých se kolem okruhu sešlo 20 000. Tréninky se odjely v sobotu 19. 8. odpoledne od 15 do 19 hodin. Nedělní závody měly spád a obešly se bez větších karambolů.

Výsledky 1. Rakovnického okruhu: motocykly do 125 ccm (8 kol): 1. J. Kotek, 2. V. Zemánek, 3. L. Pluhař všichni ČZ. Třída 250 ccm (10 kol): 1. J. Linek - ČZ, 2. J. Janouš - Rudge, 3. J. David - Jawa. Třída 350 ccm (20 kol): 1. J. Navrátil - Jawa, 2. J. Janouš - Rudge, 3. Z. Kračmer - Ogar. Třída přes 350 (20 kol): 1. J. Navrátil - Jawa, 2. J. Ráž - Jawa, 3. J. Červenka - Norton. Celkem 10 automobilů ve dvou třídách se zůčastnilo závodů na 25 kol. Ve třídě do 1500 ccm zvítězil V. Hovorka – Maserati, nad 1500 ccm domácí J. Halašta na Bugatti. Druhý ročník se jel v rámci oslav „Dne horníků“ ve dnech 8. - 9. září 1951. Závody se konaly na stejné trati jako v roce předešlém, v sobotu byly na programu povinné tréninky od 16 hodin, závody se odjely v neděli od 13.30 hodin s těmito výsledky: Třída do 100 ccm: 1. Votava – Jawa. Třída do 150 ccm: 1. J. Uhlíř – ČZ. Třída do 250 ccm: 1. J. Vejvoda – Walter. Třída do 350 ccm: 1. J. Navrátil – Jawa. Třída přes 350 ccm: 1. J. Ježek – Jawa. Závodu přes 350 ccm se mimo jiné zúčastnil i talentovaný jezdec Gustav Havel z Bílé Hory na Jawě 350. Automobily jely svých 15 kol tentokrát jen jako exhibiční jízdu. Pořadatelé měli v plánu jet i v dalším roce, bohužel třetí ročník se již nikdy neuskutečnil. Členové rakovnického autoklubu se dál věnovali jiným motoristickým disciplínám...

Jednou z nich byl motokros. Terénní motocyklové závody se jezdily nejprve na trati za kasárnami, na budoucím tankodromu. Pro diváky to bylo ale poměrně daleko za městem, pořadatelé proto brzy našli vhodný terén blíže k městu, za kostelíkem Sv. Jiljí, kde se odehrála poslední bitva před rozhodujcí bitvou na Bílé hoře v roce 1620, tzv. Jilský okruh (původně Svatojilský, ale to dlouho nevydrželo...), mezi jezdci známý jako Jilák.

Jezdily se tam dlouho převážně krajské přebory, sajdkárkros, jednou mistrovství republiky juniorů a jednou se tam jel motokros s účastí jezdců pražské Dukly (po dohodě s p. Mošnou). Dál se tam jezdily kontrolní motokrosy soutěžních jezdců vč. reprezentantů. Motokrosová trať byla tehdy za rakovnickými kasárnami, což byl ale kámen úrazu při jediném televizním přímém přenosu. Závody tam skončily, když byl pozemek, na kterém byla trať, v restituci vrácen rodině Číhů.

V Rakovníku se jezdily i závody motokár. Nejprve na Husově náměstí a to až do doby, kdy bylo sportovními řády zakázáno pořádat závody na dlážděných komunikacích. V sedmdesátých letech se trať přesunula na asfaltové vozovky ve čtvrti Na Zátiší, v blízkosti Hornického sídliště. V osmdesátých letech pořádal rakovnický AMK závody motocyklů ve sprintu. Nejdříve na trati na silnici I/6 u Rynholce v klasické délce 400 m, později přímo v Rakovníku, ale na trati jen 200 m dlouhé, v blízkosti dnešního obchodního domu Tesco. V letech 1988 a 1989 se v těchto místech a na přilehlém poli pořádal i rallyecros. Několikrát se v Rakovníku jela i soutěž motocyklů enduro, ale opět jenom na nižší úrovni. Po roce 1989, všechny motocyklové pořadatelské aktivity na rakovnicku definitivně ustaly...

Přesto, že to se závody moc nesouvisí, nelze se nezmínit o slavné továrně, ve které se vyráběly od poloviny padesátých let legendární mopedy Stadion. Město Rakovník totiž díky těmto mopedům, na nichž své první motocyklové krůčky učinilo ještě několik generací našich budoucích závodníků, získalo asi největší věhlas mezi motoristy. Historie této původně malé dílny na opravu aut v dnešní Kuštově ulici 757, byla velmi zajímavá. Někdy ve dvacátých letech tam otevřel dílnu na opravu aut pan Bohumil Pánek. Později v ní začal vyrábět malé automobily. V roce 1922 od něj dílnu kupuje akciová společnost „Stadion“ a přistavuje velkou výrobní halu. Zde vyráběná jízdní kola byla v roce 1938 vystřídána zbraněmi, ale to již  pod křídly firmy Zbrojovka Brno. Po válce byl podnik znárodněn a pod jménem „Velo Stadion“ se tu opět začala vyrábět kola, která se vyvážela do celého světa. Největší slávu získává „Stadionka“, jak se továrně říkalo, přibližně v polovině padesátých let, kdy patřila pod závod Motor České Budějovice. V té době chtěla vládnoucí komunistická strana srovnat krok se světem v oblasti motorizace obyvatel a rozhodla urychleně zahájit výrobu levných dopravních vozidel pro pracující lid. V praxi to znamenalo, že se tam od roku 1957 do roku 1964 vyráběly velmi populární mopedy Stadion S1, S11, S22 a S23. Malá spotřeba, nízká cena, jednoduchá konstrukce, přídavný pohon šlapáním a hlavně jízda bez nutnosti vlastnit řidičský prúkaz byly hlavní důvody, proč byl o tyto stroje tak velký zájem. V roce 1964, v rámci restrukturalizace motocyklového průmyslu u nás pak komunisté rozhodli výrobu těchto oblíbených strojů v Rakovníku okamžitě ukončit. Slováci si tehdy vynutili privilegia na výrobu motocyklů o obsahu 50 ccm, proto veškerá dokumentace a strojové vybavení bylo následně přestěhováno do podniku ZVL Povážská Bystrica. Rakovnické mopedy se tam dál již nevyráběly. Až začátkem sedmdesátých let byl legendární Stadion nahrazen novým, modernějším mopedem Babeta. Po firmách Chirana a Autobrzdy Jablonec nad Nisou sídlí v současnosti na této adrese firma Brano, známý to výrobce zavíračů dveří. Co pro rakovnické znamenala tato továrna svědčí to, že je i dnes stále ještě tento objekt místními obyvateli nazýván jako: „bývalá Stadionka“...

Vzpomínky na městský okruh v Rakovníku pomalu zapadají. Budeme proto vděční za každou Vaši informaci nebo fotografii, kterou nám pošlete ať už jako tehdejší jezdci, diváci nebo pořadatelé tohoto závodu…