Dolní Břežany - Lhota

Silniční závod motocyklů na "Dolnobřežanském okruhu" se jel poprvé v roce 1965. Na okruhu těsně za hranicí hlavního města se pořádaly závody oblastního významu. Těšily se velkému zájmu nejen diváků ale také továrny Jawa, neboť Týnec nad Sázavou je odsud nedaleko. Jawa zdejší závody využívala k propagaci svých výrobků a hlavně k vyzkoušení továrních strojů. O břežanských závodech mimo jiné píše i Vladimír Škutina ve své knize Jezdec a smrt. Celkovým vítězem prvního ročníku se stal tovární jezdec Jawy, Gustav Havel. Okruh měřil 4,2 km a tvořil jakýsi obdélník se startem v Dolních Břežanech těsně za křižovatkou silnic Závost - Jesenice a Praha - Jílové. Kromě převýšení tratě zde byly série rychlých na sebe navazujících zatáček směrem na Lhotu a rychlý rovný úsek od křižovatky u Ohrobce zpět do Břežan. Problematický byl ale samotný průjezd obcí Lhota a samozřejmě tehdy místy nekvalitní povrch silnice.

Dolní Břežany - Zlatníky

V sedmdesátých letech se závody přesunuly na opačný konec Břežan. Trať mezi obcemi Dolní Břežany - Zlatníky měřila necelých 5 km. Start byl v rovném úseku mezi Zlatníky a Dolními Břežany. Po ostré levé na první křižovatce u rybníka v Břežanech následovalo stoupání a úsek s rychlými protahováky. Na druhé křižovatce v polích se točilo kolem lípy levým vinglem a pokračovalo dlouhou rovinkou do Zlatník, kde se jelo po kostkách. Pravá, levá, průjezd obcí, u kostela mírnou levou a na další křižovatce levou zatáčkou ven ze Zlatník a rychlým protahovákem zpět k cíli. Parkoviště závodních strojů bylo na poli poblíž startu. Asfaltové povrchy "závodních okruhů" u nás v sedmdesátých letech byly stále ještě kombinované s dlažbou. Konec dlážděných úseků nastal definitivně až v osmdesátých letech. Špatný stav silnice provázel závody na Dolnobřežanském okruhu po celou dobu jejich pořádání.

V posledním, šestém ročníku v roce 1974 bylo centrum dění přesunuto do Zlatník. Pomyslný trojúhelník měl tedy ke konci název Zlatníky - Břežany. Startovalo se ve Zlatníkách hned vedle kostela, před dvojicí levých zatáček. Depo bylo na místním fotbalovém hřišti. Kromě závodů M-ČSR skupiny A, se zde jelo v roce 1974 i meziklubové utkání Praha - Poznaň ve třídě 250 ccm. Přes poměrně zdařilý závod pořádající Motosportklub Praha tento okruh opouští. Proč? Stále se zhoršující povrch silnice, složité uzavírky a nutná omezení místních občanů ve Zlatníkách. Na dlouhou dobu to byl poslední motocyklový závod na okruhu v Praze a okolí. Až do roku 1978, kdy se jede na opačném konci Prahy, v Horoměřicích...

Okruh Dolní Břežany - Zlatníky měl v době závodů velmi špatný a rozbitý povrch, jako ostatně všechny tehdejší silnice v okolí Prahy. V současnosti je povrch tohoto bývalého okruhu stále v původním stavu, navíc je poznamenaný výstavbou kanalizace v obou obcích a provozem těžkých nákladních aut. Ve Zlatníkách je přestavěna křižovatka za kostelem na kruhový objezd a v místě posledního startu stojí past na motorkáře v podobě vyvýšeného přechodu pro chodce…