Poprvé zahřměly motory závodních automobilů v Pisárkách v roce 1930. Masarykův okruh, dlouhý 29 km, procházel přes tuto brněnskou čtvrť svým severovýchodním cípem. Až do roku 1937 na něm závodily automobily v levém směru. Po pauze se od roku 1949, kdy se jel u nás největší poválečný automobilový závod, přes Pisárky už projíždělo v obráceném směru. Na

zkrácené trati tak automobiloví a motocykloví závodníci projížděli zatáčkou v Pisárkách na křižovatce „u Výstaviště“ až do roku 1974. V dalším roce byl okruh Velké ceny podruhé a naposledy zkrácen, čímž se stal tento pisárecký úsek tratě již historií. V Brně se ale kromě Velké ceny pořádaly motocyklové závody i na jiných místech. Jezdil se například „ Brněnský okruh“ v Černých polích nebo závod ve čtvrti Královo pole a Slatina. Ale vraťme se zpět do Pisárek..

Pisárecký motocyklový okruh

V roce 1952 se v Pisárkách jel poprvé motocyklový závod na městské trati dlouhé 1780 m. Členové odbočky DSLM Brno - Bašty vybrali k tomuto účelu téměř horský okruh, který měl z poloviny asfaltový povrch, z poloviny drobnou žulovou kostku a výškový rozdíl 45 metrů..! Po startu v ulici Hlinky trať strmě stoupala ulicí Hroznovou a Neumannovou až do nejvyššího bodu okruhu. Na další křižovatce s velmi ostrou pravou zatáčkou do ulice Lipové začala silnice intenzivně klesat až k odbočce, zpět do ulice Hlinky ke

startu. V nejsledovanějších třídách 350 a 500 ccm zvítězil mladý Miroslav Čada na Walteru. Druhý ročník tohoto závodu pořádal ZO Svazarmu při Elektrotechnických závodech J. Fučíka v Brně. Závodu se zúčastnili jezdci 3. výkonostní třídy krajů Brno, Jihlava a Pardubice. Závod třídy 350 ccm vyhrál před 7000 diváky host - bratislavský Ejem na Jawě před Čadou a Malinou na Waltrech. Na začátku padesátých let závodní stroje sice ještě nedosahovaly žádných závratných rychlostí, přesto při pohledu na dobové fotografie je vidět, že bezpečnost diváků i jezdců tehdy ještě nebyla na pořadu dne...

Brněnské výstaviště: Mezi pavilony - závod O cenu města Brna

Areál Brněnského výstaviště byl poprvé otevřen pro veřejnost v roce 1928. Výstavy automobilů v předválečných letech byly úzce spjaty s předváděcími akcemi a potažmo i se závody na Masarykově okruhu. V areálu samotného Výstaviště se ale pořádaly další motoristické podniky. První zmínka o závodě motocyklů je už z roku 1935. V padesátých letech byly dokonce prováděny zkoušky jízdních vlastností závodního monopostu na oválu cyklistického velodromu. Koncem padesátých a zejména v šedesátých letech se uvnitř výstaviště jezdily závody automobilů, formulových vozů a motocyklů již téměř pravidelně. Pořádal je AMK Svazarmu Královodvorské strojírny a ZO Svazarmu BVV. Závody přeboru Jihomoravského kraje se jezdily na jednoduché trati, dlouhé 1630 m, hned za hlavní branou do areálu. Okruh "Mezi pavilony" měl tvar písmene V, čtyři zatáčky a čtyři rovinky. Ta nejdelší měla 450 metrů, průměrná šířka okruhu byla 8 metrů, v zatáčkách 24 metrů. Jednotný betonový povrch silnice byl lemován po celé délce a po obou stranách několikametrovým betonovým okrajem v úrovni silnice. Propustnost tratě byla pro motocykly 16, pro automobily 12 startujících. Kromě těchto závodů se v areálu výstaviště jezdil ještě krajský přebor motokár..

Okruh za Brněnským výstavištěm: O štít osvobození města Brna

V roce 1971 uspořádali členové AMK Svazarmu Brno silniční závod motocyklů poprvé na okruhu za Brněnským výstavištěm. Od roku 1974 už závody přeboru Jihomoravského kraje a přeboru ČSR B pořádá AMK Brno - Pisárky v čele s p. Štěpánem Kučírkem. Okruh "U Výstaviště" měl start - cíl u hotelu Voroněž, těsně za kolejemi železniční vlečky vedoucí do areálu výstaviště. Trať vedla ke koupališti Riviera, kde byla otočka o 180° zpět. Okruh dál pokračoval po přímé silnici s levým obloukem až k ulici Poříčí a tou zpět ke startu. Později došlo ke zkrácení okruhu vynecháním úseku kolem hotelu Voroněž.

Závodní trať byla v roce 1976 přeložena na čtyřproudovou silnici a vedla od jedné vracečky u brány č.7 ke druhé, před ulicí Poříčí. To vše s dlouhou, táhlou zatáčkou uprostřed tratě v obou směrech. Pro zpomalení tu byly využity dva retardéry z balíků slámy. Start - cíl se tak přesunul až téměř před koupaliště Riviera a jelo se v obráceném směru. Mezi nejúspěšnější jezdce v závodech "U Výstaviště" patřili především domáci jezdci. V závodech volné třídy tu pak startovali přední jezdci mistrovství republiky - B. Staša, P. Baláž, J. Mrkývka, J. Franc, J. Novotný, M. Vašíček a další. Naposledy se na této trati závodilo v květnu 1977. Tehdejší květnové tragické události na rakouském Salzburgringu, kde došlo k hromadné havárii několika jezdců, jen uspíšily záměr pořadatelů své závody přemístit na jiný, bezpečnější okruh pro jezdce i diváky... 

Brno - Bohunice: okruh u Sídliště Československo - sovětského přátelství

Druhý závod v roce 1977 pořádal AMK Pisárky v říjnu již na novém okruhu, který zčásti využíval dálniční přivaděč v Bohunicích. Tehdy ještě nezastavěná plocha před Bohunickou nemocnicí sloužila jako depo motocyklů, kolem kterého vedla závodní trať. Nájezdem na dálniční přivaděč pokračoval okruh až na křižovatku před Nový Lískovec, kde odbočil doprava, zpět k nemocnici. V roce 1978 byl okruh prodloužen a jezdci se tak mohli krátce projet i po části původního okruhu Velké ceny (ale v obráceném směru), v úseku od bývalé benzinové pumpy až na křižovatku před Novým Lískovcem. V Bohunicích se jezdily závody přeboru Jihomoravského kraje a přeboru ČSR B. V roce 1978 se jely i dva závody mistrovství republiky. Třídu 50 i 125 ccm vyhrál, v tom roce dominantní, Zbyněk Havrda. Dalším vrcholem bohunických závodů byla, stejně jako na okruhu za Výstavištěm, volná třída do 350 ccm. Mezi nejúspěšnější jezdce především patřili

domácí: Jiří David, Jiří Mrkývka, Petr Hlavatka a Miroslav Vašíček. Další výstavba sídliště již závody v těchto místech dál neumožňovaly. V hledáčku pořadatelů už byla ale další možná lokalita - v Brně Řečkovicích. Zamýšlený okruh na čtyřproudové silnici s využitím dvou mimoúrovňových křižovatek, se však z důvodu velkého množství nutných povolení, složitosti uzavírek a objízdných tras nikdy neuskutečnil. Pořadatelé definitivně opouštějí Brno a své další aktivity plánují ve Vranovicích... Z okruhů, které se jezdily za Výstavištěm a v Bohunicích jsou z dnešního pohledu jen torza, neboť tyto místa prošly během let zcela zásadní přeměnou samotných silnic i okolního terénu. Proto nemůže být jejich nákres v současných mapách zcela přesný...

Jsou okruhy, které mají mnohaletou tradici a bohatou historii. Závody v Pisárkách a Bohunicích patří do zcela opačné kategorie a vzpomínky na tyto závody pomalu zapadají. Budeme proto vděční za každou Vaši informaci nebo fotografii, kterou nám pošlete ať už jako tehdejší jezdci, diváci nebo pořadatelé tohoto závodu…