A kde všude se v hornickém Mostě pořádaly závody před rokem 1983, kdy byl otevřen nový autodrom? Jaká byla historie mosteckých okruhů? Městské tratě, které byly ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století ve starém Mostě pořadatelé postupně opouštěli z různých důvodů. Většinou kvůli špatnému stavu vozovek a později i vzhledem k plánovanému rozšiřování povrchové těžby uhlí v těchto místech. Starý Most byl v šedesátých letech postupně bourán a okruhové závody se přesunuly do nově budovaného města. V polovině sedmdesátých let se v Mostě začala plánovat výstavba speciální, uzavřené tratě. Vlastní realizace začala v roce 1978 v době, kdy se automobilové závody jezdily na dálničním okruhu u vlakového nádraží. Aby se tyto závody zachovaly až do dokončení autodromu, byly pořádány dál, ale již na zkrácené verzi až do roku 1982. Tato trať však nebyla vhodná pro závody motocyklů, ty jely naposled ve městě už v roce 1976. Do roku 1982 se v Mostě odjelo celkem 22 motocyklových a 35 automobilových závodů.

Ale od začátku: už v roce 1946 byl místními nadšenci uspořádán závod motocyklů do vrchu na hrad Hněvín. Trasa závodu byla plná výmolů a popadaných větví ze stromů. Absolutní vítěz byl Jiří Ouzský na stroji ČZ 500. Akce měla úspěch a způsobila že další rok, přesně 25. 5. 1947, byl uspořádán první okruhový závod na Mostecku.

Zahražanský okruh

 Okruh prvního závodu byl v okolí pivovaru a vedl ulicemi starého Mostu ve čtvrti Zahražany. Měřil 2505 metrů s výškovým rozdílem 35 metrů. Start byl v Žižkově ulici u budovy ONV, jelo se doleva ulicí Štefánikovou až ke Gymnáziu (to zůstalo zachováno i po zbourání starého města). Trať dál pokračovala kolem tehdejší průmyslové školy (dnes Muzeum) až k pivovaru. Kolem Wilsonových sadů se vracela zpět na Žižkovu ulici. V květnu v roce 1947 byl v závodech juniorů nejlepší V. Polák na motocyklu Rudge 250, který zvítězil ve třídách 250, 350 a přes 350 ccm.  Ve třídě 175 ccm zvítězil pražský J. Křížek na Jawě. Mezi seniory zvítězil ve třídě do 350 ccm V. Bubeníček na DKW a přes 350 ccm J. Kostlivec na Nortonu. Na tomto okruhu se ale dlouho nejezdilo. Do dřívější budovy ONV se nastěhovala nemocnice a kvůli hluku museli pořadatelé tento okruh opustit. Část okruhu pod průmyslovou školou a u pivovaru dnes již neexistuje..

Starý Most: závod O hornickou přilbu

Další motocyklové závody byly pořádány na okruhu přímo v centru starého města: start byl umístěn v Okružní ulici, následovala zatáčka vlevo do ulice Hašlerova, opět vlevo do Komenského kolem Repre, dál vlevo na hlavní Teplickou ulici a pak do nepříjemné, opačně klopené zatáčky, která vedla rohem Václavského náměstí zpět do prostoru startu a cíle. V té se ještě navíc nacházely tkzv. kočičí hlavy. Dlážděný povrch, téměř 2 km dlouhé trati, se místy střídal s nepříliš kvalitním asfaltem a za deště byl velmi kluzký. Okruh již neexistuje, ve druhé polovině šedesátých byl starý Most zbourán, kvůli těžbě hnědého uhlí...

Most - Kopisty 

Další z lokalit, na kterých se odehrávaly rychlostní závody v Mostě padesátých let byl pětikilometrový, převážně dlážděný okruh se startem na výpadovce z Mostu do Litvínova. Zde se připojily k motocyklům v roce 1952 poprvé i automobily. Trať vedla od městského koupaliště kolem cihelny, ve směru do Mostu. Za železničním podjezdem se na křižovatce odbočilo doleva a pokračovalo ulicí Janovskou až do Kopist na náměstí. Tam jezdci zahnuli opět doleva a poměrně úzkou třídou Odboje, podél šachetní kolonie, pokračovali směrem na Souš. Za prvním podjezdem následoval dlouhý tunel pod seřaďovacím nádražím. Na další křižovatce vedla trasa doleva na hlavní silnici na Most a po jejím dlážděném povrchu závodníci pokračovali zpět ke startu.

Vítězové v roce 1952: 250 ccm: J. Koštíř, 350 ccm: J. Makovička, 500 ccm: J. Novotný. 1953: (20 000 diváků) 250 ccm: F. Helikar, 350 ccm: J. Koštíř, 500 ccm: F. Šťastný. 1954: 175 ccm: M. Vališ, 250 ccm: S. Malina, 350 ccm: A. Posekaný, 500 ccm: A. Posekaný. V roce 1953 došlo ve třídě sportovních automobilů do 1500 ccm v posledním kole závodu k tragické havárii jezdce Černohorského. Dle dobového tisku "zbytečně a na nevhodném místě se snažil  předjet závodníka jedoucího o kolo zpět". Tovární jezdec AZNP vyjel mimo silnici a svůj vůz nezvládl. Tento okruh již z velké části neexistuje, v sedmdesátých letech byla také obec Kopisty zbourána kvůli rozšíření těžby hnědého uhlí. Zachovala se pouze malá část tratě, včetně zmiňovaného průjezdu pod seřaďovacím nádražím.. 

Rudolice – Chánov

Motocyklové závody se následně přesunuly na opačný konec města - do Rudolic. Přibližně 3 kilometry dlouhý okruh vedl po staré silnici mezi Rudolicemi a Chánovem. Část okruhu, vedoucí z Chánova zpět do Mostu - Rudolic později pohltila nová silnice na Prahu, zatáčkovitý úsek tratě před Chánovem se však dodnes zachoval. A právě tam, v zatáčce u čističky odpadních vod, dne 30.4.1962 v treninku na závod smrtelně havaroval motocyklový jezdec Jiří Kořínek. V roce 1976, před oblastním závodem kolem vrchu Šibeník, byl v tomto místě odhalen pomníček zmíněnému jezdci.

Okruh ve Stalingradské čtvrti

V polovině šedesátých let minulého století začala demolice starého města. V roce 1964 uspořádali mostečtí pořadatelé poprvé závod ve Stalingradské čtvrti. Okruh dlouhý 3,5 kilometrů procházel částečně i novým sídlištěm. Start byl v ulici SNP. Trať dále klesala až do ulice Čs. armády, pokračovalo se vpravo do ulice Antonína Dvořáka a Jar. Saiferta, po ní zpět na hlavní Čsl. armády. Následovalo táhlé stoupání

ulicí Jana Opletala a přes alej Boženy Němcové se točilo ostře, zpět ke startu. Zajímavý okruh měl rychlé úseky i zajímavé zatáčky, jeho největší slabinou však byl samotný povrch silnice. Čedičová dlažba se totiž za deště měnila v kluziště... V roce 1965 se zde jel i závod mistrovství republiky silničních motocyklů za účasti našich nejlepších jezdců. Tento závod byl až do roku 1983 v Mostě nejvýznamějším motocyklovým podnikem. Vítězové závodu MR v roce 1965: 125 ccm: B. Staša, když vedoucí F. Boček ve 4 kole havaroval a zlomil si klíční kost, 175 ccm: B. Staša, 250 ccm: A. Gorus, 350 ccm: F. Šťastný. Na této trati se závody konaly dvakrát v roce: automobily zde jely v dubnu, motocykly v září, vše až do roku 1967. Tehdy ještě nikdo netušil, že nedaleko od místa startu bude stát v budoucnu náš první autodrom...

Okruh kolem „Plecháče“

Přímo v centru nového Mostu, moderně řešeného města, byl v roce 1970 uspořádán závod automobilů. Jelo se na 2,8 km dlouhém okruhu kolem tkzv. „Plecháče“ (název betonové plochy u dnešního magistrátu). Start závodu byl na ulici Budovatelů a pokračoval doleva do Průchovy ulice. Ulicí Jiřího z Poděbrad dovedla automobilové závodníky až k fotbalového stadionu. Tam se točilo dvakrát vlevo a kolem sportovního stadionu se vracelo zpět na třídu Budovatelů. Závod na tomto jednoduchém obdélníku se jel pouze jednou..

Automobilový okruh „u nádraží“ 1970 - 1975

V roce 1970 uspořádali členové AMK Baňské stavby Most poprvé závody automobilů také na okruhu u vlakového nádraží. Závodní okruh byl vytyčen částečně na rozestavěné čtyřproudové rychlostní silnici 1/13 a na silnicích kolem sídliště Pod Lajsníkem v novém Mostě. Do roku 1973 měla trať délku 4560 metrů, převýšení 45 metrů a jezdilo se ve směru doleva. Startovalo se před mostem ve směru na Bílinu, parkoviště závodních vozů bylo na rozestavěné dálnici za prvním mostem. Před benzinovou pumpou, se otáčelo o 180° do druhého pruhu zpět. Pokračovalo se přes most do ulice Rudolické, pak ulicí Moskevskou, Josefa Suka, kolem sídliště do ulice Pod Lajsníkem a podél diváckého svahu vpravo do cíle opět na Teplickou výpadovku. Jezdily se tu dvakrát v roce automobilové závody započítávané do M-ČSSR, od roku 1972 i Pohár ZST cestovních a formulových vozů. Mezi divácky nejatraktivnější závod patřila vždy mezinárodní třída B-5 do 2500 ccm, kde startovaly i spidery Škoda a MTX. V letech 1974 – 1975 se "kolem nádraží" už jezdilo na modifikovaném okruhu s výškovým rozdílem 67 metrů a délkou 4,884 kilometru. Přidal se rychlý úsek na dnešním "Koridoru". Depo bylo přemístěno na plochy nového autobusového nádraží, ke startu se najíždělo ulicí Nad koridorem. Největším problémem tratě byly pro pořadatele a hlavně jezdce všudepřítomné masivní sloupy veřejného osvětlení těsně u silnice a bílé pruhy (zebry) v místech brždění. Konec okruhu v této podobě uspíšila příhoda rodičky, pro kterou se během jednoho ze závodů nemohla do vnitřní části sídliště dostat sanitka. Také stížnosti obyvatelů sídliště na hluk a velké dopravní omezení v době závodů donutila pořadatele okruh pro další roky zkrátit. Vzhledem k tomu, že okruh byl dál shledán jako nebezpečný, bylo rozhodnuto o výstavbě speciálního okruhu na výsypce dolu za městem. Stavba začala v roce 1978..

Okruh kolem parku Šibeník

6. června 1976 uspořádal AMK Baňské stavby Most oblastní silniční závod motocyklů na okruhu kolem parku Šibeník. Až do otevření nového autodromu to bylo na dlouhá léta naposledy, co v Mostě závodily motocykly.

Trať závodu se startem v ulici Moskevská, kde bylo i depo závodních strojů, vedla na dalších křižovatkách vždy doprava: ulicemi J. Suka, Jana Palacha (dřív Lidových Milicí) a Jiřího z Poděbrad. Převýšení 49 metrů, šířka asfaltové silnice 7 - 14 metrů, délka okruhu, který kopíroval městský park Šibeník neboli Šibeniční vrch byl 3296 metrů. Před závodem byl slavnostně odhalen zmíněný pomník jezdci J. Kořínkovi, který tragicky havaroval v roce 1962 v zatáčce mezi Rudolicemi a Chánovem. Okruh kolem vrchu Šibeník sice neomezoval uzavírkami obyvatele okolních sídlišť jako automobilisté, pořádat rychlostní motocyklové závody uprostřed města však bylo kvůli hluku pro pořadatele přesto neudržitelné.. 

Automobilový okruh „kolem nádraží“ 1976 - 1982

V roce 1976 dostala mostecká závodní trať svou definitivní podobu. Úsek ulicemi města kolem sídliště byl vypuštěn a závody se tak z větší části odehrávaly na rychlostní silnici 1/13. Provizorní okruh ve tvaru osmičky měl délku 3450 metrů, jeden retardér a nainstalované dvojité svodidla po téměř celé trati. Závody se na této trati dálničního typu pořádaly pravidelně dvakrát do roka až do otevření nového autodromu. V květnu M - ČSSR a v srpnu M-ČSSR a mezinárodní o Pohár ZST. Od roku 1979 pak hostil tento superrychlý okruh také závodní speciály legendární Intersérie. Vzhledem k připomínkám komisařů FIA ohledně poloměru otáčení těchto rychlých vozů kolem středových svodidel, byla otočka po startu posunuta až k benzinové pumpě po levé straně. Částečně se tak využila plocha výjezdu z benzinky k dosažení většího poloměru této zatáčky. Poslední závod se zde jel v roce 1982..

 Mostecký autodrom se začal stavět na výsypce bývalého povrchového dolu Vrbenský v roce 1978. Tvar mnohých úseků byl přizpůsobován místním terénním podmínkám a asi proto také nemá okruh stejné poloměry zatáček jako v Brně. Po čtyřech letech výstavby, na podzim v roce 1982, byla trať zkolaudována a odjel se na ní první zkušební automobilový závod. Oficiálně byl autodrom slavnostně otevřen v roce 1983. Původní startovní věž byla v prvních letech použita i na autodromu, později ji nahradila moderní, zděná administrativní budova. V Mostě se tak začala nová éra motoristického okruhového sportu. Bývalý okruh u nádraží je z dnešního pohledu téměř zachován, včetně výjezdu a  přejezdu kolejí u Tesca. V ulici Rudolické jsou navíc dva kruhové objezdy..

Vzpomínky na městské okruhy ve starém i novém Mostě pomalu zapadají. Budeme proto vděční za každou Vaši informaci nebo fotografii, kterou nám pošlete ať už jako tehdejší jezdci, diváci nebo pořadatelé tohoto závodu. Tyto materiály budou do článku pak doplněny i s uvedením jejich autora..