Lounský triangl

Už v roce 1949 se jel v Lounech první závod motocyklů na 7100 metrů dlouhém okruhu. Vzhledem k jeho tvaru byl podnik nazván příznačně „Lounský triangl“. Startovalo se na vrcholu rakovnické silnice za městem „U Spravedlnosti“. Trasa okruhu vedla přes rychlý levý oblouk rovně až do obce Citoliby. Tam, po mírném klesání na dlážděném povrchu, trať odbočila na křižovatce ve směru na Chlumčany. Následoval přímý úsek kolem bažantnice na další křižovatku, kde se v nejnižším bodě okruh napojil na pražskou státní silnici a po ní pokračoval, jako po přímce, zpátky do Loun. Po přejezdu dvou vrcholů stoupání, za horizontem v ulici Rybalkově, pak silnice dál pozvolna klesala až k železniční trati dole ve městě. Pod letním cvičištěm, před závorami, okruh odbočil dvěma pravoúhlými zatáčkami vlevo a vystoupal kolem hřbitova zpět ke startu.

První čtyři roky se v Lounech konaly pouze závody místního významu. Tehdejší motocyklové okruhy v ústeckém kraji většinou nesplňovaly bezpečnostní předpisy, tedy pokud nějaké vůbec byly. Například v roce 1953 se jelo v Mostě - Kopistech na 5-ti kilometrové trati, která si vyžádala i lidský život v automobilovém závodě. Městský okruh v Ústí nad Labem se jezdil v samém centru a na dlažbě. Také motocyklový závod v Teplicích – Pozorce, konaný v roce 1954 se jel na velmi nebezpečném, 4500 metrů dlouhém okruhu. Pořádání oblastního závodu v ústeckém kraji bylo proto v roce 1955 svěřeno lounskému okresnímu autoklubu a to i přesto, že ani tento okruh nebyl zcela vyhovující. Problematický byl zejména úsek ve městě před kolejemi (toto místo se během let postupně upravovalo), kde byla silnice poměrně úzká. Ze zmiňovaných tratí byl přesto Lounský okruh uznán jako nejbezpečnější. 2.října tam 20 000 diváků vidělo dva závody motocyklů sloučených tříd 125 + 250 ccm (31 strojů) a 175 + 350 ccm (34 strojů). Jel se také přebor ČSR automobilů ve třech kubaturách. Závod měl dobrou odezvu, neboť se ho zúčastnila řada známých jezdců (F. Helikar, J. Koštíř, S. Malina, M. Čada), včetně domácího závodníka Josefa Holubce. Povrch silnice však nutně vyžadoval opravy..

V roce 1956 se v Lounech jelo dvakrát. V červnu klasický závod motocyklů a automobilů a v září vytrvalostní závod cestovních motocyklů s plnou výbavou na jednu hodinu sloučených kubatur 175 + 250 ccm. Zúčastnili se ho především soutěžní jezdci. Zvítězil ing. J. Neruda na Jawě 250, když 13 kol ujel za 59,31 minuty před Kábou a Michálkem. Z 32 motocyklů jich do cíle dojelo úctyhodných 29.. V dalším programu se pak odjely závody na 8 kol, vítězové jednotlivých tříd: 175 ccm: Boček, 250 ccm: Průša, 350 ccm: Šifauer. Lounský triangl a jeho dlouhé roviny jednoznačně svědčil továrním motocyklům obou našich výrobců. Jejich převaha před ostatními byla na této trati jasně zřetelná. Dlouhá jízda na plný plyn však byla také příčinou mnohých technických závad a nedojetí. Asi nejvíc se o tom přesvědčil F. Šťastný. V roce 1957 se v Lounech sešla velmi dobrá konkurence. Závody byly vypsány na 10 kol. Ve třídě 175 ccm zvítězil K. Bojer, 33 vteřin v cíli ztrácel druhý V. Parus, oba na ČZ. Ve třídě 350 ccm vodil pole jezdců od startu Šťastný a neustále zvyšoval náskok. V posledním kole však musel odstoupit pro poruchu své Jawy OHC, vítězství tak spadlo do klína G. Havlovi. Také ve třídě 250 ccm jel od startu v čele Šťastný před Koštířem. A opět v posledním kole musel kvůli zadřenému ojničnímu ložisku zastavit těsně před cílem. Tentokrát však stačil do cíle svůj motocykl ještě dotlačit na čtvrtém místě, za vítězným Koštířem (ČZ OHC). Třídu 500 ccm vyhrál Gustav Havel (Jawa 350 OHC) v novém rekordu tratě. Závody automobilů vyhrál ve třídě 750 ccm V. Hubáček, do 1500 ccm J. Vlček.

V zářijovém termínu se v roce 1958 pořádal už devátý Lounský triangl automobilů a motocyklů. Přesto, že na dlouhém okruhu byly zatáčky jen na jeho čtyřech křižovatkách, diváci shlédli velmi zajímavé boje obou našich továren. Ve třídě 250 ccm se ve vedení střídali Malina s Koštířem na ČZ OHC a Šťastným na Jawě OHC. V osmém kole však všichni tři odpadli pro technické závady a závod vyhrál F. Bartoš na ČZ OHC. Ve 175 ccm zvítězil opět F. Bartoš před F. Bočkem na ČZ, když odpadl Bojer a Beneš. Ve třídě 350 ccm se konečně podařilo zvítězit F. Šťastnému na Jawě OHC, když zajel i nový rekord na jedno kolo 143,8 km/hod. Závod sportovních vozů do 1100 ccm vyhrál Fousek na Škodě..

9.srpna 1959 uspořádal OAMK Svazarmu v Lounech jubilejní 10. Lounský triangl. A oslava to byla veliká - jelo se motocyklové mistrovství republiky. Všechny závody byly vypsány na 9 kol. Ve třídě 125 ccm bylo na startu 13 motocyklů, dojelo 7, z toho 3 o kolo zpět. Zvítězil J. Žípek na ČZ. Ve třídě 250 ccm bylo na startu 26 jezdců, dojelo 18, z nichž jen 7 mělo plný počet kol. Zvítězil J. Koštíř, o 22 vteřin před F. Srnou, za kterým byl minutu zpět J. Lukšík (všichni ČZ), F. Šťastný odpadl ve 4 kole. Pořadí třídy 175 ccm se ustálilo už ve 3 kole: v cíli byl první K. Bojer o 20 vteřin před druhým V. Parusem. Minutu za ním dojel třetí J. Žípek (všichni ČZ). Z 21 jezdců dojelo 13, z toho 3 o kolo zpět. 350 ccm: vítězí F. Šťastný o celou minutu před finišujícím M. Čadou, těsně za ním třetí P. Slavíček (všichni Jawa). Proč byl tento závod na dlouhou dobu poslední, jsme prozatím nezjistili..

Po dlouhé pauze, se pokusili zašlou slávu Lounského trianglu obnovit členové AMK Svazarmu v roce 1971. Kontrolní závod jezdců 1 a 2 výkonostní třídy se jel na původní trati, ale se dvěma změnami. Pražská silnice byla v úseku přejezdu kopce za cihelnou mírně zapuštěna do terénu a jelo se ve směru:  Louny – Chlumčany – Citoliby – Louny. Důvod byl pravděpodobně v zatáčce na křižovatce u Chlumčan: kdo nedobrzdil z maximální rychlosti, mohl pokračovat rovně, což v původním směru nešlo. Také start a cíl byl přemístěn do ulice Rybalkovy, k autoservisu. Ukázalo se však, že problém jízdy v tomto směru je v úseku u železniční trati v Lounech.

Dobržďovalo se tam na velmi hrbolaté silnici. Podle pamětníků tam bylo vše, včetně obou závor, obloženo balíky slámy. A právě v nájezdu do prvního pravého vinglu před šraňkami se díky rozbité silnici dost padalo. Vzhledem k těmto okolnostem byl patrně v roce 1972, při dubnovém kontrolním závodě jezdců 1. a 2. výkonostní třídy, směr jízdy otočen tak, jak se jezdilo v padesátých letech. Jezdci roztlačovali své stroje na startu před autoservisem ve směru do města. Ten rok se ale jelo v Lounech ještě jednou a bohužel i naposled. V neděli 17. září 1972 se na trati Louny - Citoliby - Chlumčany konal závod mistrovství ČSR A. Tímto byla historie silničních motocyklových závodů v Lounech definitivně uzavřena.

Státní silnici Praha - Most čekala v dalších letech vzhledem k rostoucímu provozu v úseku, kde se závody jezdily rozsáhlá rekonstrukce. Motocyklové závody se dál v ústeckém kraji v sedmdesátých letech jezdily ještě v Ústí nad Labem (Ústecká fajfka 1973 – 1975) a v Mostě (Nový Most 1976). Pořadatelé Lounského trianglu se následně začali věnovat autokrosu a v nedaleké Rané uspořádali v roce 1973 první Lounský autokros. Další rok už se jel jako M-ČSSR. Ovšem závody v chráněné oblasti Českého středohoří se nelíbily ochráncům přírody. V roce 1977 se tak v Lounech jede poprvé závod motokár…

Dnes se jezdí do Loun po moderním silničním obchvatu, včetně mimoúrovňových křižovatek. Z původního Lounského trianglu tak navždy zmizela, pod náspy nové silnice, původní křižovatka u Chlumčan. Také pražská silnice u vjezdu do Loun a úsek před železničními kolejemi ve městě mají už jiný tvar... 

Vzpomínky na závody v Lounech  pomalu zapadají. Budeme proto vděční za každou Vaši informaci, dobový program závodu nebo fotografii, kterou nám pošlete ať už jako tehdejší jezdci, diváci nebo pořadatelé tohoto závodu. Tyto materiály budou do článku pak doplněny i s uvedením jejich autora..