Kapitoly článku
Slavkov a jeho okolí jsou známé především bitvou tří císařů v roce 1805. Další velké bitvy se zde odehrávaly i ve století dvacátém a to přímo v ulicích samotného města - při rychlostních motocyklových závodech jezdců moravského přeboru..
Slavkovský rychlostní okruh
Když budete v současné době projíždět Slavkovem u Brna Bučovickou ulicí, určitě Vás nenapadne, že právě zde byl start a cíl slavkovského motocyklového okruhu. Už v roce 1949 začala tradice zdejších motocyklových závodů. Jízda zdatnosti vedla v blízkém okolí Slavkova na okruhu dlouhém přibližně 4,4 km - většinou na dlážděných a prašných cestách. Závodilo se tehdy na mírně upravených závodních strojích převážně předválečné výroby. V následujícím roce byl místními nadšenci vybrán okruh ulicemi města, který měřil 1940 metrů. V tomto roce zde začínala celá československá motocyklová elita: Bořivoj Sedlák, Lucák, bratři Bertoliové z Piešťan, Butula, Oto Šustek, Vincenc Staša – otec a děd pozdějších vynikajicích jezdců Bohumilů, Robert Janka a řada dalších. Spolu s nimi startovali i domácí závodníci – pan Zrotal, Matěj Černohlávek, Ota Pohle, Jaroslav Cigánek, Miloš Hnízdil, Boleslav Florián a nesmírně populární bučovický jezdec Jaroslav Hanák.
Na bezprašné silnici, kterou tvořily převážně žulové kostky a asfalt, vypsali pořadatelé celkem osm motocyklových tříd. Junioři jeli své závody na 10 kol, senioři na 20 kol. Organizačně byl závod dobře připraven a zvládnut díky pořadatelům autoklubu Slavkov a autoklubu Brno, kteří jim svými zkušenostmi a radami pomáhal. Další roky závody gradovaly, byly vypisovány čtyři třídy - včetně jedné automobilové, návštěvy kolem dvaceti tisíc diváků zde byly běžné. V roce 1954 pořadatelé okruh prodloužili na 2800 metrů a závody se odjely před neuvěřitelnou návštěvou 25 000 platících diváků.! Měli možnost sledovat souboj Ant. Vitvara s F. Bartošem, L. Štajnerem, B. Sedlákem na Moto Guzzi a dalšími mistry řidítek. Následující ročník se však závody opět vrátily na původní dvoukilometrovou trať.
Přesto dál závody skýtaly nebývalou atmosféru umocněnou obrovským zájmem diváků. K atraktivnosti vedle zajímavé trati několikrát přispělo i soupeření závodních automobilů, zpestřením byla i účast žen-závodnic v prvních letech M. Badinkové, J. Škubalové, E. Fišerové a později velmi úspěšné Taťány Valové. Diváky zaujal i start spojený s roztlačováním strojů, který se někdy protáhl na desítky metrů. Ve Slavkově se pořádaly také závody motokár, podobně jako v Litomyšli – přímo v centru města. Také v šedesátých letech se závodů zúčastňovala celá tehdejší motoristická špička. Přibývali noví, nadějní závodníci jako Stan. Malina, M. Čada, F. Srna, P. Sojka, B. Sýkora na „Adleru“, dvoudobém dvouválci a předchůdci značky MZ. Tehdy to byla úroveň pozdějšího mistrovství republiky: Fr. Šťastný, Helikar, Kratochvíl, J. Novosad, Klátil, J. Hemala. Pozadu nechtěli zůstat ani slavkovští jezdci jako Oldřich Rys, Jaroslav Ludvík, Jaroslav Marek, Jan Havel, Petr Frank, Bohumil Hanák a s nimi Jan Kovář z Čechyně na stroji Roja.
Po vyrobení motocyklů ČZ a Jawa pětirychlostních známých jako „banán“, nastal velký nástup jihomoravských jezdců, který se odrážel i na stupních vítězů ve Slavkově – otec a syn Quirenzové, J. Král, J. David, M. Týnský, R. Duba, bratři Vašíčkovi, M. Šobáň, který ostatně dodnes jezdí historické motocykly, a další. Málokdo tušil, že s několika přestávkami celkově čtrnáctý ročník, který se konal 14. června 1970, byl poslední. Organizátoři pod vedením ředitele závodu Miroslava Marka, podporováni předsedou Automotoklubu Františkem Jirkou, dělali pro jeho úspěch maximum.
Zájem o start byl mimořádný, vzhledem k malé propustnosti dvoukilometrové trati se muselo použít vyřazovacího systému a trénink probíhal na sudá a lichá startovní čísla. V závodě mistrovství ČSR B (Morava) vyhrál třídu 125 J. Skotnica, 250 ccm M. Medek a 350ky E. Quirenz sen.. I když závody na domácím okruhu zcela určitě příznivcům motoristického sportu chybí, nepoznamenalo to naštěstí výsledky jejich závodníků, a tak J. Ludvík, J. Havel, P. Frank startovali i v mistrovství republiky. Tehdejší vyškovský okres byl vůbec v této době velmi úspěšný a dva jezdci z nedalekých Pístovic – Miloš Sedlák a Jan Dobiáš – korunovali úspěšnou kariéru v roce 1984 ziskem titulu mistra republiky ve třídách 80 a 125 ccm.
Na tradici obětavých funkcionářů a nadšenců, ke kterým patřili také dlouholetý mechanik a vedoucí autoservisu J. Rotrekl, vedoucí prodejny Mototechny A. Čestnohorský, navazuje v roce 2005 založený Motoklub Austerlitz pořádáním závodů pro juniory, například Fechtl cupu. Klub podporuje mladé závodníky, k nimž patří L. Michalčík, J. Musil a K. Májek, který má za sebou už start v závodě mistrovství světa v Brně.
V současnosti Slavkov nemá vhodnou trať pro silnici ani terén. Dosavadní pokusy o obnovu slavkovského okruhu, byť v jiné části města, nebyly zatím úspěšné. Nezbývá, než věřit, že k tomu snad jednou přece jen dojde…
-
Zdroje
Převzatý text z článku p. Jaroslava Marka: "Slavkovský okruh už jen historií" rozšířil a doplnil autor. Výsledky z roku 1970 – zdroj p. Jiří Franek. Spolupráce: Mojmír Pruch, Jaroslav Marek. Fotografie a další dokumenty: Mojmír Pruch, Jaroslav Nečas, R. Janková, J. Frýbortová, ing. F. Zelenský a další..
-
Podělte se o dobové materiály!
Pokud někdo vlastníte ve svém archivu fotky z tohoto nebo i z jiných závodů minulé doby, podělte se s ostatními příznivci motocyklových závodů. Napište e-mail na: , obratem se s Vámi spojíme. Jednotlivé články tak budou neustále aktualizovány o tyto nové dobové fotografie!
-
Autorský obsah
Tento článek, stejně jako ostatní, je autorský. Kopírování je možné pouze se souhlasem autora a uvedením zdroje.