Druhý den - sobota 4.7.09

Trasa v bodech (cca 450km): Buchs – Chur – Passo del San Bernardino –Bellinzona – Magadino – Luino – Laveno Mombello – Luino – Magadino – Bellinzona – Passo del San Bernardino – Chur – Buchs

Ráno nás přivítalo sluníčkem a tak bylo jasné kam povede dnešní etapa – jasně že San Bernardino a koupání v Lago Maggiora. Výjezd po snídani okolo 9-té a po dálnici směrem do Churu. Zde dotankovat a opět po dálnici směr San Bernardino. Kousek za Churem končí dálnice a pokračuje se po rychlostních komunikacích a silnicích 1. třídy. Alternativou je jet po  silnici 2. třídy, která vede za plotem vedle dálnice, ale to je o dost pomalejší. Ovšem úsek této silnice, který stojí za to, se jmenuje Via Mala a začíná zhruba za městem Thusis. Silnice je protkána spoustou do skály tesaných tunelů a jmenuje se po hluboké skalní průrvě Via Mala, ve kterém teče Rýn. Sem se dá za mírný poplatek cca 4CHF na osobu sejít až k těm divokým peřejím. Ale my pokračujeme dále až konečně sjíždíme z hlavní silnice a najíždíme na krásnou horskou silnici k průsmyku San Bernardino. Silnice je mirně užší a okamžitě začínají terasovité serpentiny, ze kterých je opět nádherný pohled dolů do údolí. Protože bylo zrovna velmi pěkné a vydařené počasí, tak zde vládl mírně vyšší provoz – auta, cyklisté a také spousta motorkářů. Přesto celkem předjíždíme a svižně stoupáme až do nadmořské výšky 2066m, kde se všichni fotíme u patníku s tímto magickým číslem. Chvilka odpočinku a pokračujeme směrem dolů. Čím níže jsme, tím je větší teplo. Po sjetí z této horské silnice se opět napojujeme na hlavní silnici, kde je to zase velká zábava. Opět velmi rychlá silnice, která klesá po různých mostech. Jsou zde doopravdy rychlé zatáčky s perfektním povrchem a podle intenzity provozu se tu dá i slušně předjíždět. Tento úsek končí zhruba u města Mesocco, kde se napojujeme na dálnici a jedeme směr Bellinzona. Dálnice, no prostě nuda a tady dole už pěkný vedro. V Bellinzoně zastavujeme opět na dotankování a poté nakoupit něco k pití v místním supermarketu. Mimo jiné si všímám své zadní pneumatiky, která je vcelku ožmolkovaná z rozpálené dálnice. Pak pokračujeme směrem k Lago Maggiora. Okolo jezera vede velmi pěkná vyhlídková silnice vedoucí městy, ale i s rychlými úseky a se spousty tunelů, čili řečenými balkony. Je pravda, že na balkony okolo Lago di Garda to nemá, ale i přesto to stojí za to. Zhruba za 20 kilometrů od Bellinzony je italská hranice, kterou bez problémů překračujeme a jedeme s četnými zastávkami po pobřeží do Luina. Odsud do nejvzdálenějšího místa dnešní etapy – Laveno Mombello.Tady dáváme zmrzlinu a pomalu obracíme na zpáteční cestu. Samozřejmě jsme se také vykoupali a to hned dvakrát. První koupání bylo na takovém pěkném zapadlém místě, nicméně voda tu byla dost studená a ještě ke všemu nepříjemně ostré kamínky při vstupu do vody. Druhá zastávka na osvěžení byla už mnohem lepší. Bylo to na místě veřejné plovárny ve městě Gerra. Místo velice příjemné, voda tu byla opravdu osvěžující a vstup do vody pomocí schodů anebo lépe ze skokanského můstku neměl chybu. Počasí se začalo v dáli horšit, a proto jsme se rozjeli zpět. Za námi šla šedá vodní stěna, která před sebou tlačila velké dusno, ale naštěstí jsme nezmokli. Při zpáteční cestě jsme si opět projeli Passo del San Bernardino. V plánu bylo jet nejrychlejší cestou, tedy tunelem. Ale zrovna svítila červená pro vjezd do tunelu, tak jsme to vzali zase do průsmyku. Sice už večer a mraky, ale provoz téměř žádný a sucho, takže jsme nasadili vysoké tempo. Snad nejlepší zážitek z celé cesty, téměř každou zatáčku stupačka na asfaltu, při výjezdech ze zatáček přední kolo ve vzduchu, no prostě bomba!

Třetí den Neděle 5.7.09

Po noční bouřce opět slunečné ráno, ale s oblačností v dáli. Bohužel tento den se pro mě nekonal žádný větší motovýlet. Po obědě ve Vaduzu jsem jel pouze vyprovodit bráchu s Kwakem k Bodamskému jezeru, kde proběhlo koupání v Bregenzu. Pak jsme se rozloučili a já pokračoval zpět do Buchsu. Původně jsem myslel, že ještě stihnu vysokohorské sedlo malbun v Lichtenštejnsku, ale začalo celkem silně pršet, takže tímto pro mě moto ježdění po Švýcarsku skončilo.

Čtvrtý den Pondělí 6.7.09

O Malbunu jsem si myslel, že ho stihnu v pondělí ráno, ale počasí mi opět nepřálo. Pršelo, takže dopoledne oběd, naložit motorku a jelo se domů.

Na závěr musím napsat, že Švýcarsko je opravdu nádherná země a tyto necelé 3 dny ježdění byly opravdu splněným snem. Ale těch passů je tam ještě spousta, takže nezbývá než se tam vrátit a dokončit je. Motocykly jeli bezvadně a překvapila mě i spotřeba – SVčko jelo za cca 4l/100km a Kwak pod cca 5l/100km. A s SVčkem jsem dosáhl i rekordu na plnou nádrž – 278km a ještě mi nesvítila palivová kontrolka. Tak někdy příště a hodně šťastných kilometrů.