Jedno ze dvou nejvýchodnějších měst, kde se jezdily motocyklové silniční závody v bývalém Československu. Pořadatelé zde vypsali celkem 31 ročníků. O body do MR se jezdilo od roku 1988 na dálničním okruhu, který byl umístěn za městem na začátku dálnice na Košice.
Na piešťanském letišti se v minulosti pořádaly největší mezinárodní silniční závody motocyklů na Slovensku. Velice rychlá trať přitahovala svého času renomované světové jezdce. Plánovala se zde i výstavba speciální permanentní trati. Závodit se v Piešťanech začalo už v roce 1949 a to na okruhu v samotném městě..
Historie motocyklových závodů v Banské Bystrici je poměrně dlouhá: do roku 1970 se jezdilo na několika variantách městských okruhů, v sedmdesátých až osmdesátých letech na známé dálniční trati u Badína a nakonec v devadesátých letech na letišti ve Sliači ještě za asistence sovětských okupačních vojsk...
Další klasická přírodní trať na Slovensku byla v malé vesnici nedaleko břehu řeky Moravy. Přesto, že se rychlý a zároveň technický okruh proplétal celou svou délkou mezi domy, pro svou výhodnou polohu, neopakovatelnou atmosféru a srdečnost místních obyvatel se sem jezdci vždy rádi vraceli…
Velmi rychlá trať, tři zatáčky, tři kilometry, nejkvalitnější povrch u nás a navíc známé rekreační místo v těsném sousedství. To byl škrdlovický okruh, možná nejjednodušší, na kterém se kdy jezdilo mistrovství republiky. Ale i na takovém okruhu lze udělat velké závody!
V Bratislavě se jezdily závody po válce až do roku 1956. Na návratu silničních motocyklů zpět do hlavního města Slovenska měl v roce 1972 velký podíl téměř „domácí pretekár“ z.m.s. František Srna. Je ironií osudu, že právě jemu se stal o rok později Slavínský okruh jeho posledním závodem…
Silniční závody motocyklů konané na přírodním okruhu mezi obcemi Vlčie Kůty, Sebedražie a dolem Cígeľ se staly v krátké době velkým pojmem v celé Evropě. Po pěti letech existence těchto prestižních mezinárodních závodů na Slovensku museli pořadatelé ustoupit těžbě uhlí a rozšíření provozů dolu…
Typický městský okruh padesátých let umístěný v samotném centru města, převážně s dlážděným povrchem. Později, na novém a delším okruhu vedeném částečně mimo město, závodila celá naše tehdejší jezdecká špička. Na začátku šedesátých let, stejně jako většina nebezpečných okruhů té doby pak nadobro zanikl…
V sedmdesátých letech se silniční závody motocyklů jezdily také na jedné z našich nejzajímavějších, ale zároveň také nejrychlejších a nejnebezpečnějších přírodních tratí. Na Podjavorinském okruhu se jezdila pěkná palba ale, dvě třetiny mezi stromy naplno, zbývající část ve městě a to vše po kluzkém asfaltu...
17. ročníků silničních závodů se odjelo na zajímavé Hrbovsko - Svařenovské přírodní trati. Pořadatelé měli s tímto okruhem vždy hodně starostí. Nejprve jim komplikovala život výstavba sousední dálnice, po jejím dokončení pak vojenské letecké cvičení, které tyto závody nakonec i pohřbilo..