Podjavorinský okruh

Kdo chtěl vidět pohromadě na Slovensku celou naší domácí silniční motocyklovou špičku, rozhodně si v minulosti nenechal ujít tuto možnost na závodech právě v tomto městě. Vzhledem k profilu tratě, ať už ulicemi města v samotných začátkách, nebo později dobře známou dlouhou variantou okruhu je těžké rozhodnout, na jakém místě popularity mezi jezdci byla, ale určitě z historického hlediska už jenom tím, že se tu jelo 12-krát o body do mistrovství Československa, její místo na výsluní patří. Závody v Novém Městě nad Váhom prošly historicky zajímavým vývojem. Okruh zažil poměrně dost variant, v prvním ročníku (1952) měl 1.600 metrů, v posledním roce původní historie (1981) úctyhodných 5.980 metrů, nakonec se po dvacetileté pauze opět vrátil do těch samých prostorů jako na začátku v závodech historických oldtimerů. A pak, že historie končí! V případě Nového Města vesele pokračuje.

 Jména absolutních vítězů v několika prvních ročnících jako Ejem, Deliman, Srna nebo domácí Horváth tvořili obraz první etapy 1952, 53, 55, 56. Na pátý ročník si diváci museli počkat až do roku 1964, dlouhých sedm let bylo ticho. Tehdy přišla doba velkých vítězství Kročky a Horvátha, kterými začala také éra mistrovství Slovenska na této trati. Poprvé tu měl „ federál“ svou premiéru v roce 1967. Po roční odmlce následovaly dva závody ještě na městském okruhu. Od roku 1970 až do posledního závodu v roce 1981 se pak jezdilo na novém okruhu s jedinou výjimkou v roce 1974 - (opět městský okruh 2.875 metrů). Nová trať měřila 5.980 metrů a měla převýšení 35 metrů. Okruh vedl z velké části mimo město, ale byl lemován stromy a telegrafními sloupy. Měl velmi kluzký asfaltový povrch a značná část se jezdila „naplno“, čímž jeho bezpečnost byla často diskutovatelným tématem.

V roce 1971 zde nejprve v tréninku těžce havaroval v esíčku u kapličky po zadření motoru své Jawy 350 V4 tehdejší tovární jezdec Zdeněk Bíma (následně potom soudruzi ve vedení Jawy v Týnci n/S rozhodli vývoj tohoto speciálu ukončit..). Dalším velkým vykřičníkem byla tragická havárie Jiřího Bursy v roce 1975 v rychlé pasáži u mlýna. Závod mistrovství republiky tehdy přenášela dokonce ČT v přímém přenosu. Tehdejší tisk tragickou nehodu popisoval doslovně takto: 6. júla 1975 štartoval v Novom Meste nad Váhom v pretekoch triedy do 350 ccm aj 33-ročný Jiří Bursa. V sérii mimoriadne rýchlych zákrut však dostal defekt zadnej pneumatiky a aj keď sa všemožne snažil z tejto situácie dostať a podľa očitých svedkov sa dokonca strafil medzi dvojitý stĺp elektrického vedenia tvaru A, v priekope narazil do ležiaceho betónového stĺpu. Ten ho vymrštil do vzduchu aj s motocyklom, s ktorým počas tohto letu Bursa kolidoval a na zem dopadlo už len jeho bezvládne telo. Pretekár utrpel zlomeninu lebky a namiestě skonal...

Další těžkou nehodu tu měl hned následující rok Rudo Mitošinka. V pasáži před vlásenkou, vyletěl v levé zatáčce přes horizont a "přistál" na třešni.  Léčení trvalo poměrně dlouho, ale "strýco" se opět dokázal vrátit za řidítka. Tehdy ještě křehké váhy v dalším pokračováním zůstaly na příznivé straně. Zlom nastal při posledních závodech v roce 1981. Ještě byla příliš čerstvá tragická havárie Henricha Kurthy na Sachsenringu a hned na to byly v plánu právě závody v Novém Městě, jenže…silně pršelo. Start závodů se posouval, ale počasí se neměnilo. Závodníci řekli své „ne“. Pak přišel kompromis s tím, že startovat nakonec budou, ale aby nebyli pod tlakem, tak ne o mistrovské body. A to jen kvůli početným divákům, které ani liják nerozehnal. To byl ale i poslední bod za touto etapou historie zdejších závodů.

Podjavorinský okruh: o Cenu Jana Horvátha

Po rozmachu závodů oldtimerů se střetl Peter Baláž (mimochodem 10-ti násobný vítěz) s představiteli města a rokem 2001 se první volnou Oldtimer-show začala novodobá historie závodů na Podjavorinském okruhu o Cenu Jana Horvátha. Další rok byly závody už oficiální a hned o body UEM, tedy Evropského mistrovství. A tak diváci viděli už 6-krát víc jak 200 motocyklů na startu, včetně sidecarů.

Párkrát startovaly i auta - veteráni, ale přes prosby až příliš „blbly“ a tím pádem skončily. Současný okruh měří 2.500 metrů, vede ulicemi centra města a je téměř identický jako v začátcích. Pouze se posouvalo místo startu a přibyly kruhové objezdy - k dobru bezpečnosti. Závody dostaly slušnou propagaci i formou místního televizního záznamu…