Nevím, čím se více proslavili Piešťany, jestli světoznámými koupelemi na pohybové ústrojí nebo závody motocyklů. Ale to je asi nesprávné porovnání. Rozhodně si závody v tomto městě vybudovali pozici „vlajkové lodi“ na Slovensku a doteď rezonují u domácích a zahraničních závodníků jako velice prestižní. Skoro se dá říci, že po Velké ceně v Brně byly u nás dalším vyhledávaným závodem se zárukou kvality.

Piešťanský trojúhelník

Historii závodů je možné rozdělit na více období. To první začíná v roce 1949 pod názvem „Piešťanský trojúhelník“. Nejprve byl městský okruh dlouhý zhruba 2.5 km, v roce 1950 se jelo ve městě na trati 2 km a v roce 1956 měřil městský okruh celé 4 kilometry. Piešťanský trojúhelník tak hostil v osmi ročnících špičku z celého Československa a už v té době si získal trvalé místo v kalendářích motocyklových závodů. V roce 1957 tato etapa skončila. To už se závody přestěhovaly za město. Okruh dlouhý 7.8 km tvořila spojnice betonové silnice z Piešťan do Trnavy a asfaltové silnice z Piešťan do Horní Středy.

Cena Slovenska

Následuje nejslavnější období závodů v Piešťanech uspořádáním 1. ročníku „Ceny Slovenska“ v roce 1958. Trať byla neuvěřitelně rychlá s nulovým převýšením, částečně vedla po pozdějším letišti, které zde bylo tehdy ve výstavbě. Oproti minulému roku pomocí brigád pořadatelé trať zlepšili: novou úpravu dostala zvláště klopená zatáčka u Horní Středy. Podle dobového tisku byla trať jednou z nejmodernějších v Evropě a nejrychlejší v Československu. Rekordní průměr na 500 ccm byl 156 km/hod. Velkou výhodou okruhu bylo, že měla dobrou přehlednost a na jejich okrajích mohlo závody sledovat až 100 000 diváků. Celý okruh měl dvě ideální rovinky, dvě ostré a jednu mírnou zatáčku. Neměl výškový rozdíl a na startovní rovince se dosahovala maximální rychlost 200 km/hod.

Hned úvodní ročník poskytl 100 000 divákům takovou perlu, jakou byl nesporně mistr světa Garry Hocking, vítěz tříd 350 a 500 ccm. Bohužel v tomto roce také došlo k tragické nehodě, z.m.s. František Kročka tuto nešťastnou událost popisuje takto: v prvním kole třídy 350 ccm po obrátce nazpět byl přede mnou Čada. Najednou nás dojel maďar Santo, který si okruh v tréninku asi moc nanajel a v tom esíčku narazil do Čady. Oba dva upadli přímo přede mnou a do nich jsem narazil já. Bertoli nás stihnul objet, ale za ním jel Uhlík a také upadl. Do ležícího Uhlíka narazil Hrubý a utrhl mu nohu od členka. Uhlík po havárii v Piešťanech za 3 dni v nemocnici zemřel. Maďar Santo, který havárii způsobil, měl těžký otřes mozku. Byl asi měsíc v Piešťanech v nemocnici, potom ho převezli do Maďarska, ale nikdy se už po té havárii neposbíral…

Od roku 1960 okruh částečně využívá betonovou silnici nově vybudovaného letiště. V roce 1964 se v Piešťanech kromě závodů motocyklů jedou poprvé i automobily – konkrétně F3. Délka 7.25 km.

1966 – vybudován retardér – (bus stop), rovinka na Horní Středu byla příliš dlouhá a zatěžovala neúměrně motory závodních strojů..

1968 – otáčí se směr jízdy - od startu se jede doprava, 7.26 km (i s bus šikanou).

V roce 1970 nastává další období, asi nejznámější verze okruhu.  Veškeré dění se stěhuje na betonovou letištní plochu, okruh vede po široké přistávací dráze a taktéž využívá přilehlých pojezdových ploch. Depo je v těsném sousedství dráhy. Délka 4,4 km a jede se ve směru doleva. S motocykly pořadatelé vypisují i závody automobilů. A právě v roce 1971,  v závodech F-3  při kolizi havaroval automobilový závodník Karel Polášek a po převozu do nemocnice zemřel. Stále větší dosahované rychlosti na široké, téměř dva kilometry dlouhé ranveji donutili pořadatele umístit retardér vybudovaný z automobilových pneumatik. Ten se stal také osudným pro nejúspěšnějšího maďarského závodníka Janose Drapála v 25. ročníku Ceny Slovenska v roce 1985. V tomto roce se již v sobotním treninku třídy 250 ccm těžce zranil ve druhé zatáčce po startu pražský jezdec Vladimír Novák. V rychlé pravé zatáčce po lehkém pádu jezdec trefil hlavou pneumatiku vyznačující trať. Svým zraněním bohužel v piešťanské nemocnici podlehl. Později přibyl další retardér, oba byly stavěné již z balíků slámy.

Mezi nejznámějšími jezdci startujícími na pišťanském letišti patřili mezi jinými například: Garry Hocking, Jim Redman, Pier-Paolo Bianchi, Doriano Romboni, Andreas Preining i začínající Gábor Talmácsi. Plánovaný motodrom, který měl být umístěn v zadní části původní trati, tedy v oblasti kolem klopené vracečky, se stejně tak jako v Bratislavě, realizace nedočkal a projekt taktéž upadl v zapomění. Celá dráha dostala v osmdesátých letech nový, jednotný asfaltový povrch. Pro potřeby letadel zcela ideální, pro závodní účely až tak ne, v zatáčkách a hlavně na bílých zebrách byl povrch kluzký. Na letištním okruhu se mezinárodní závody konaly až do roku 1989.

Cena Slovenské Republiky

Po následné pořadatelské pauze se paradoxně premiéra nového názvu: Cena Slovenské Republiky nekonala na letišti, ale byla vyexportována na autodrom v Brně. 23.8.1992 se jel tento závod jako 1. ročník. Opětovná snaha o zorganizování závodů  v Piešťanech dostala korunku úspěchu až v dalším roce (1993), ale s novým pořadatelem: Motošportklub Bratislava a Automotoklub Rudicar Piešťany. Závody se jely jako mezinárodní mistrovství Československa ve všech třídách a závody veteránů. V roce 1994 se zde již jely závody Alpe Adria Cupu, mistrovství Maďarska a Slovenska.

Tento trend začali kopírovat i pořadatelé z okolních zemí s jediným cílem: přilákat dostatečný počet závodníků. 1995 - závody Alpe Adria Cupu a celkem 13 tříd..!  Pátý ročník novodobé Ceny Slovenské Republiky v roce 1996 se jel s neuvěřitelným počtem vypsaných závodů, které nebylo v rámci  AA seriálu doteď překonané.  Pro pořadatele těžko zvládnutelných 17 závodů během dvou dnů se  navíc odjelo na těžko sjízdné trati. Pro vysvětlení - asfaltový povrch byl nastříkaný "něčím" co mělo  šetřilt gumy letadel, pro motocykly to však bylo kluziště. Závody proběhly bez větších komplikací, ale nad dalším osudem závodů zůstal viset otazník. Další motocyklový ročník už v Piešťanech nebyl, Cena Slovenské Republiky se přenesla na letiště do Dolného Hričova, kde se v letech 1997-2000 konalo další dějství...

Poslední etapa závodů v Piešťanech už patřila jen automobilům, uspořádaným jinými a jinak. Od roku 2005 do 2008 se na letišti objevovali závodní auta, název Cena Slovenska si přisvojili, jen jaksi nezvládli počítání ročníků.., až rok 2006 označili média jako jubilejní XXX, to nám ale nenáleží posuzovat. Jestli se dočkáme dalšího pokračování závodů motocyklů na piešťanském letišti je otázka. Pokus plánovaný v roce 2009 s oldtimerami nevyšel, nebyla ta správná vůle. Tak snad jindy…

 Velká cena Piešťan

v roce 2016 se na letiště do Piešťan po 20ti letech vrátily závody motocyklů. Velká cena Piešťan se uspořádala místo zrušeného závodu v Kyjově pod hlavičkou CAMS. Pořádající Piešťanský motocyklový klub a Moto classic racing club Kopčany slíbili další pokračování tohoto závodu i v příštích letech. Závod se jel jako mezinárodní mistrovství a přebor české republiky silničních motocyklů na přírodních okruzích..