Je mi to jasný - mám šanci. Letím už první kolo jako hovado, trať je kam svítí slunce suchá, kam ne mokrá, pár zatáček je dost mokrých, hned první kolo beru všechny, co nepřezuli, ti co přezuli nepotkávám… jsou min. stejně rychlí říkám si. Prodírám se lidma brutálním stylem, rozdíl je takový jako by někteří stáli a já letěl… vrátil se mi pocit ze svých začátků v provozu kdy kličkuji mezi auty… dnes je to podobné. Je to jejich chyba, možná tomu nedávají tolik co já a je jim jedno jak dojedou. Mně bohužel pro ně ne. Po dojezdu se jdu podívat jak to vypadá. Ze 29. je to 3.flek… ok, tak to vyšlo. Je mi jasný, že na závod už bude totálně sucho a za mnou na startu jsou lepší než já, ale mám šanci bojovat s těma nejlepšíma a to je to, o co mi jde… Nevadí mi být předjet, aspoň uvidím, kde jsem pomalejší a můžu se zase zlepšit… uvidíme… mám ještě 2hod. do startu, už to na mě pomalu zase jde… sorry, musím jít čůrat :o). Nevím jestli i ostatní lidi, co závodí nebo i jezdí v provozu, mají stejné myšlenky. Já se snažím jít ten den na velkou, protože pak se na té JIP kdoví jak dlouho nevyseru… nebo si beru schválně čistý prádlo, ať tam pak nedělám ostudu, ještě třeba jak poletím vrtulníkem…

To jsou takové jakože keci, které si stejně vždycky pomyslím a možná to dělám z pověrčivosti, protože když na to budu připravenéj, tak se to nestane… většinou se to stane, když jdete po celodenní šichtě smardlavej až na záda a srazí vás auto, takže jsem vždycky radši připravenej na vše a pak je klid. Je po závodě… jak to probíhalo?? Od začátku blbě… pneu Bridgehnus si už nikdy neobuju. V první zatáčce ještě v zaváděcím kole cítím jak přední kolo vibruje nebo spíše skáče… říkám si, že to bude asi tá velká nálepka a snažím se rychle dělat velké oblouky. Dělám to furt a stejně je to hrozný, hmm, to nebudou nálepky…do řiti… zlaté Pirelli!!! Nikdy vás už nezradím slibuji!!! Po startu je to šílený. Úplně se bojím motorku naklonit, sakra zrovna 3. místo a takhle to dopadne… no nic, je to asi osud. Přemýšlím čím to je a vzpomínám si, že mají úplně na kraji takovej vzorek oproti Pirelkám. To bude určitě ono, musím to trochu ojet. Nic to nebude, drží to určitě stejně. Ukecávám se na co nejrychlejší tempo. Stejně mě berou 2 nebo 3, co jedou za mnou, i čas na laptimeru se mi ukazuje o sekundu horší než naposled. No jo, tak to se pak nedá nic zajet, když ostatní se lepší a já se horším…

7kol uteče jako voda… a jsem 7.v cíly. Při vyhlašování mě překvapuje, že jsem 6tý, je to tím, že ten, co vyhrál je nějakej dobrej závodník, bohužel se mi nepodařilo zjistit, co jezdí a stejně jako Meklau cenu pro vítěze s díky odmítnul a nechal to ostatním. Neříkám, že nemám radost z 6. místa. Přece jen nás jelo skoro 30, ale podvědomě cítím, že ze mě žádnej závodník stejně nebude. Ne že bych si někdy myslel, že bude, na to jsem starej, ale přece jen se člověk snaží něco dokázat. Já jezdím furt ten lepší průměr...ale na špičku mít nikdy nebudu, na to jsou jiní… dávám tomu dost a je to stejně furt málo, když to člověk nemá v sobě… Je mi jasný, že kolega Riša mi to vždycky nandá a mít moje možnosti, byl by ještě lepší.. Nevím proč mám z toho takovou depresivní náladu. Snad zítra bude zase líp… No, když se podívám na ty Bridže, co na mě po očku mrkaj z kouta, mám husí kůži… bohužel nic lepšího už nemám. Jedno vím určitě už teď, vezu domů 3 poháry za 12., 10., 6. (davají to až do 12 místa) a můj malej bude koukat a mít radost, že táta vyhrál. Já mu vždycky říkal pravdu, že táta nevyhrál, že byl třeba druhej nebo třetí (v CEC), ale jemu je to stejně jedno, prostě pohár doma, takže vítěz :o))). Stejně to jednou až tu nebudu nahází do popelnice… když ne on, tak další generace určitě, řeknou něco jako: „koho to zajímá nějaké poháry za jízdu po zemi po dědkovi, tady se teď lítá vzduchem !!! :o)“

Poslední den mojí mise, počasí zase úplně jiné než mělo být. Dnes to měl být nejhezčí den ze všech, ale už od rána je nizká oblačnost, skoro až s oparem… všude je cítit velká vlhkost. V 10 hodin jdu zkusit, jak je na tom asfalt a zdá se že mokrý není. Problém je, že se mi hrozně mlží plexi, po 3kole zajíždím do boxu... musím to nějak vyřešit. Sundávám štít z helmy a dělám pořádnou očistu, všímám si, že jsem měl zavřenej přední průduch. Aha, tak možná proto. Ve 12hod. je start posledního závodu, jdu na své skvělé 3 místo. Je to pěknej pocit nechávat za sebou tolik lidí a mít přímo před sebou jezdce, který stejně není kvůli své licenci klasifikován, takže jsem vlastně zatím druhej. Stejně mám pochybnosti jak o pneu tak o tom mlžení. Je tu start a co jsem se obával se stalo. Ve druhém kole jsem už trochu zadýchanej a plexi se kurva mlží… je to hnusnéj pocit. V pomalejch pasážích zatajuji dech a v těch rychlejších, kde nápor vzduchu pomáhá odmlžit, dýchám co to jde, bohužel těch pomalejších okamžiků je i víc pohromadě a to už musím být celej modrej jak dýchám jen na půl dírky a to ještě tempem rostoucího stalagnitu v jeskyni. Pak přijde dlouhá rovinka a to je ze mně rozzuřený býk v aréně, takhle to táhnu ještě 3kola.

Zkouším si plexi pootevřít, ale to mi vítr stejně zase hned zaklapává, takže ztrácím koncentraci a lepší mě berou… V jednom okamžiku, když už fakt nic nevidím a brzdím panicky brzo, si uvědomuji, jak můžu být nebezpečnej pro nalepeného jezdce za mnou... to nemá smysl, riskuju moc a nejde o nic zásadního, stejně bych nechtěl horší výsledek než co včera a jsem rád že můžu nějakému jednomu klukovi někde za mnou udělat radost ze získané trofeje místo mě…. Zajíždím do boxu. Jak je mým zvykem, jen co zaparkuju moto, jdu to vše sem zaznamenat - ať mám vše s aktuálním pocitem. Zatím co to píšu, kluci ještě furt bojujou, jdu se podívat na konec, vylezu ze stanu a cítím jak na mě mrholí… hmmm jet to o hodinu později na mokrejch!! To by bylo zajímavé… Ve výsledku vidím že nás celkem 8 ze závodu odstoupilo. No… možná kdybych to dojel, mohlo být líp, než včera… je to jedno, hlavně že jsem těch 10 dní přežil bez pádu - a to mě těší. Všechny krámy mám už zabalený v autě. Ještě jednou pomalu projíždím celej parkáč a popravdě musím i zamáčknout slzu. Kdoví, jestli se sem ještě někdy podívám… no co už, GO HOME !!! :o)