Jerez aneb report nejen o racingu - Pokračování - nejenom okruh

 Po odjetí všech závodů začíná lehce mrholit... moto i stan konzervuji na dobu neurčitou a odjíždím směr k pobřeží do města Cadiz, kde chci strávit Silvestr. Beru sebou všechno, co zbylo z toho co teče a huráá na tu oslavu nového roku v jižanském stylu… Cadiz je krásné historické město a zrovna jsem měl štěstí i na velké vlny s plno surfaři… hmm taky zajímavej sport… ale na mě moc mokrej :o).

Jedu přímo do centra, kde mám problém zaparkovat mé home auto. Tak jsem se nějak zamotal do těch malejch uliček, až nakonec jedno místo našel, ani jsem se moc nerozhlídl kde to vlastně jsem, viděl jsem jen takovou obrovskou loď v přístavu a v euforii se vydal do centra, do každé kapsy jeden plech z Plzně, s tím že někoho podaruju a tak navážu kontakt :o)… všude moc pěkná výzdoba, v každé uličce trochu jiná… ani jsem ještě netušil, jak mě tohle následně pomůže :o) Kdo byl někdy v Španělech, asi ví jaké tam jsou malé uličky - jedna jak druhá, krátké, dlouhé, každá po pár metrech mění směr nebo se rozdvojuje, či zase spojuje... no prostě stalo se to, že po pár odbočkách doleva, doprava, za roh a paroh najednou zjišťuji, že nevím kde jsem a hlavně kde vlastně mám to auto… Náhodou narážím na otevřenou internet. Kavárnu, kde v rychlosti namlátím nějakej vzkaz na M.cz a ještě mail domů, že bohužel nezavolám jak jsem měl v plánu neb nemůžu najít auto, kde mám telefon i vlastně vše co dokazuje moji existenci na tomhle světě… jsem na tom uplně stejně jako těch pár bezdomovců co potkávám, s tím rozdílem, že mám plné kapsy piv :o)… jo a mám klíče od auta!!! Podobný pocit jsem už letos zažil v Ústí nad Labem, kde mě vypečení kamarádi z Motoráje zanechali po pařbě pro mě v cizím městě bez tel. a ani žádné klíče jsem tenkrát neměl, naštěstí tam aspoň každej mluvil podobným jazykem jako moje hanáčtina… to jak jsem si nakonec pomohl je samotnej příběh na několik stran, který je už hodně ohraný hlavně v oblasti Čech, na Moravu se naštěstí dostalo jen pár utržků. Vždycky jsem si myslel že mám orientační smysl a že se jen tak třeba v lese neztratím a taky se mi to nikdy nestalo… teda ne v lese, ve Španělsku už jo.

Chodím kolem pořád stejných výloh a čumím na různé výzdoby, kde jsou takové ty světelné dárečky tak tam to bude. Jo a hlavně ta velká loď, to musím najít, nechci pak bloudit v draku, to by bylo naprosto zbytečný… začalo dost hustě pršet. To dokonce tak hustě, že jsem si ani nevšiml že mi v kapse u bundy prdlo jedno pivo a celé vyteklo… po hodině a 15km chůze nalézám svou světelnou výzdobu lemující moji ulici a samo, že loď už byla někde v řiti… na širém moři… Unavenej, nasranej a smradlavej od piva sedám do auta… takhle nikam mezi lidi nejdu… kua to je Silvestr, půlnoc za 30min.… no nic, seru na vše a na všechny… kousek od parkáču je obrovský kruháč s velkou krásně nasvícenou fontánou, kolem květiny a tři velké palmy… JO!!! Tohle je přesně to, co hledám!!! Můj Silvestr!! Beru skládací židli a přebíhám hustej tří proudej provoz na ten kruháč a sedám si pod ty tři palmy… nádhera!!! Sedím si takle sám v křesílku z OBI… popíjím pivko… koukám na tu nádhernou fontánu, co různě mění stříkajicí proudy i barvy… kolem mě jezdí auta, ale nikdo si mě nevšímá, každej spěchá na tu svoji oslavu… já už jsem na ní :o) Seděl jsem tam celkem dost dlouho… a kdyby se mi nechtělo na záchod, tak bych tam vydržel i déle… ale nějak my bylo blbé močit do té fontány, tak jsem to zabalil :o) Zbývající škopky jsem s přáním hodně štěstí do nové roku obdaroval jednoho bezdomovce a udělal mu tak nečekaně ze silvestra vánoce, byl štastný a já vlastně taky… šel jsem spát, bylo toho už na mě ten den dost. 1.1. 2009 byl krásný slunečný volný den určený k výměně účastníků v této akci. Já se rozhodl, když už jsem absolvoval tak dlouhou cestu a taky mi ještě pořád zbývalo dost čínských polévek, tu zůstat i ty poslední 4dny. Na tuhle variantu jsem ale při balení spodního prádla moc nemyslel, proto bych chtěl pochválit sprchový šampon NIVEA SOFT CREME s vůní mandlového oleje, který nevím jestli opravdu pere, ale navrátil ponožkám a spodkům pěknou svěží vůni a to hlavně jde ne :o).

Také se osvědčil deo spray AXE, který zabije smrad velmi poctivě a člověk se může normálně pohybovat mezi lidmi bez divnejch pohledů na svou osobu… Ale abych si nekřivdil, sprchoval jsem se pravidelně, ale někdy na mě nezbyla teplá voda, a protože to vždycky pak vypadám jak holka, nechtěl jsem mezi kolegy vzbudit dojem travestita , takže jsem tam prostě celej nevlezl. Tímto bych chtěl také poděkovat kolegovi z týmu Richardu Sedlákovi za zapůjčení lap-topu, kde měl pár filmů na dlouhé večery… každý den jsem koukal na jiného Účetního Fantozziho a ani netušil že to má tolik dílů, nicméně velmi kvalitní kinematografie srovnatelná snad jen s mým výkonem na trati :o)), ikdyž příště bych snesl i trochu toho porna abych nezapomněl, že na světě jsou i jiné věci a také abych zde svůj pobyt už neprotahoval a těšil se domů… děkuji. Marně jsem ho hledal ve všech složkách, v dokumentech, zda třeba Riša nezapomněl smazat nějaké to domácí video a bohužel buď nezapomněl, nebo ho ani nikdy netočil … těžko říct. Ale vraťme se zpátky k tomuto volnému dni, který jsem věnoval dokonalému úklidu, napsáním větší části této reportáže a udělal spoustu foto i videií podél tratě. Navštívil jsem všechny ty palmy i pomníky, co uprostřed okruhu jsou a byl také překvapen množstvím drobných králíků, co tu žije… a jsou to opravdu ti praví zakrslí králíčci, ne jako ti co vám prodají u nás ve zveráku a za rok z toho máte 10kg prasopsa, jako se to stalo nám doma.