Další město v záhoráckém regionu, kde se jezdily motocyklové závody. Městský okruh v Malackách byl po dostavbě bratislavské dálnice dosažitelný pro jezdce z celého Československa. Pořadatelským motorem zde byl p. Arnold Gašpar, silniční závody se jezdily až do roku 1984.
Součástí filmového týdeníku Týždeň vo filme č. 30 z roku 1952 byla i reportáž z 2. ročníku závodu Dunajský okruh mieru v Bratislavě. Týdeník byl vysílán 2.4.2012 na TA3.
Silniční motocyklové závody se na středním Slovensku jezdily v letech 1979 - 1985 také v Poltári. Sklářské město u řeky Ipeľ se nachází asi 220 kilometrů jihovýchodně od Bratislavy. Na jednoduchém a rychlém městském okruhu se jezdily závody o body do slovenského mistrovství..
Silniční závody, původně pořádané přímo v ulicích Žiliny se v roce 1979 přestěhovaly na plochu nedalekého letiště v Dolním Hričově. Pořadatelé zde každoročně vytyčili trať z kuželů, pneumatik a balíků slámy. Na jezdecky oblíbeném a bezpečném okruhu závody vydržely s malou přestávkou až do nového tisíciletí…
Ve východoslovenské metropoli se silniční závody jezdily v ulicích města do roku 1967. S přidělením závodů mistrovství republiky se následující roky pořadatelé přesunuli na superrychlý okruh na dálnici za město. Přesto, podobně jako ve městě i zde se závodilo v těsné blízkosti tramvajových kolejí..
Jedno ze dvou nejvýchodnějších měst, kde se jezdily motocyklové silniční závody v bývalém Československu. Pořadatelé zde vypsali celkem 31 ročníků. O body do MR se jezdilo od roku 1988 na dálničním okruhu, který byl umístěn za městem na začátku dálnice na Košice.
Na piešťanském letišti se v minulosti pořádaly největší mezinárodní silniční závody motocyklů na Slovensku. Velice rychlá trať přitahovala svého času renomované světové jezdce. Plánovala se zde i výstavba speciální permanentní trati. Závodit se v Piešťanech začalo už v roce 1949 a to na okruhu v samotném městě..
Historie motocyklových závodů v Banské Bystrici je poměrně dlouhá: do roku 1970 se jezdilo na několika variantách městských okruhů, v sedmdesátých až osmdesátých letech na známé dálniční trati u Badína a nakonec v devadesátých letech na letišti ve Sliači ještě za asistence sovětských okupačních vojsk...
Další klasická přírodní trať na Slovensku byla v malé vesnici nedaleko břehu řeky Moravy. Přesto, že se rychlý a zároveň technický okruh proplétal celou svou délkou mezi domy, pro svou výhodnou polohu, neopakovatelnou atmosféru a srdečnost místních obyvatel se sem jezdci vždy rádi vraceli…
V Bratislavě se jezdily závody po válce až do roku 1956. Na návratu silničních motocyklů zpět do hlavního města Slovenska měl v roce 1972 velký podíl téměř „domácí pretekár“ z.m.s. František Srna. Je ironií osudu, že právě jemu se stal o rok později Slavínský okruh jeho posledním závodem…