Všechno jednou končí a tak končí i česká roadracingová sezóna roku 2015. A jak se již stává pravidlem, tak končí opět v Dymokurech. A také se již stává pravidlem, že v termínu závodů přichází ochlazení, vítr a déšť. V letošním roce jsme si užili mnoho teplých nebo i tropických dnů, což ovšem neplatí o závodním víkendu v Dymokurech. Za to ovšem pořadatelé nemohou, za co ale mohou, to je nový jednotný a kvalitní povrch dymokurského okruhu a skvěle zvládnuté závody. Určitě kladem letošního ročníku a velký dík pořadatelům bylo vypuštění retardéru na poděbradské silnici, skvělé tribuny kolem trati a možnost vstupu do vnitřní části okruhu. Co se tedy týká počasí, mohu opsat loňský report až na to, že letos nebylo tolik deště jako loni. Za to ale letos dost silně foukalo. Dymokurský okruh je rychlá trať ve tvaru lichoběžníku, která se dá prakticky z jakéhokoliv místa přehlédnout. Délka kolem třech kilometrů a dvě dlouhé roviny dávají časy na jeden okruh slabě přes jednu minutu, takže se pořád něco děje. Ke konci jednotlivých závodů se až závod stává nepřehledným, neboť mnoho jezdců je nejrychlejšími jezdci předjeto o jedno i více kol. Jak již bylo výše psáno, pořadatelé letošní ročník ještě trochu porychlili a celkem správně po dohodě s jedci zrušili retardér na hlavní silnici Jičín-Poděbrady, což určitě přispělo k větší bezpečnosti závodu. Všechna tato opatření se určitě vyplatila, protože bylo minimum nehod a hlavně bez vážnějších zranění. Paradoxně ta nejtěžší nehoda byla až po ukončení závodů, v mávacím kole poslední třídy nad 600ccm. Ale popořádku.

   Sobotní počasí bylo celkem chladné, ale bez deště. Časový harmonogram pořadatelé celkem striktně dodržovali a vše klapalo na jedničku. Favorité kvalifikací byli celkem jasní. Třídu do 175ccm vyhrál Miloš Thér. Třída do 250ccm patřila dvojici Martin Slanec a Milan Bango. Silnějším klasikům vládl Vítězslav Hatan na Yamaze 350. Nejrychlejším z půllitrů byl Matias Weichel a Pavel Strapina. V sedmsetpadesátkách jel nejrychleji Johann Fürböck. V produkčních stopětadvacítkách startuje tradičně nejvíce jezdců a kvalifikaci ovládla jako letošní rok skoro pokaždé rodina Sedlových a Petr Kolář. Nejrychlejším v supermonech byli Daniel Zörnweg a Karel Kalina. Čtyřstovky ovládl Dan Vysloužil před Tomášem Heimerlem a Milanem Hanzalíkem. První místo na roštu třídy Twin si vyjel Zbyněk Soukup před Davidem Hanzalíkem a Davidem Kuželou. V produkčních dvěstěpadesátkách byl nejrychlejší Jan Vysloužil před Petrem Kuncem a Jaroslavem Křenem. Ostré stopětadvacítky ovládl  Michal Savinkov, před Patrikem Kolářem a Steffenem Grämerem. Šestistovkám vládne letos Marek Červený a nejinak tomu bylo i v Dymokurech. Ale docela těsně, protože překvapivě nastoupil k přírodnímu závodu zarytý dromař a již skoro legenda ověnčená mnoha úspěchy Václav Bittman z nedaleké obce Činěves. Třetím byl Richard Sedlák, který má letos formu jako hrom. Nejsilnější třída litrů byla standartně vyrovnaná. Jako vždy byl hodně vepředu Aleš Nechvátal a Petr Bičiště, oba na BMW. Za nimi loňský vítěz Leoš Hlaváček.

A jak se již stává tradicí, nedělní počasí bylo horší než sobotní. Znatelně se ochladilo, odpoledne se přidal velmi silný vítr a odpoledne i déšť. Skoro to bylo na rukavice. V některých místech foukal vítr tak silně, že to dělalo problémy při chůzi, natož na motocyklu. Diváků přišlo s ohledem na počasí docela hodně a možná i více než loni. Prvním závodem nedělního dne byl závod spojených tříd Klasiků do 175ccm a 250ccm. Ve slabší třídě zvítězil podle očekávání Miloš Thér na ČZ 125 před Ingo Grämerem na MZ RE 125. Třetím byl Ivo Koutný na ČZ 175. Rychlejší dvěstěpadesátky ovládl Martin Slanec. O druhé a třetí místo bojovali celý závod Milan Bango, Petr Šupík a Václav Slanec. V cíli měl Martin Slanec již slušný náskok před dvojicí Milan Bango a Petr Šupík. Dalším závodem byly spojené třídy Klasik do 350ccm, do 500ccm a do 750ccm. Po technických problémech nenastoupil k závodu Lukáš Bělič, takže suverén této třídy Vítězslav Hatan měl volnou cestu. Ustálilo se pořadí Hatan, Weichel, Švihnos a Johann Fürböck, který se v průběhu závodu propracoval na třetí místo. Matias Weichel se propadal a nakonec odstoupil ze závodu. Pořadí se dál již nezměnilo. Vítězí Hatan, druhý Švihnos, třetí Fürböck. Po třídách je tedy pořadí: třída Klasik do 350ccm-první Vítězslav Hatan, druhý Jiří Švihnos, třetí Luděk Málek, všichni na Yamahách. Třídu Klasik do 500ccm vyhrává Pavel Strapina před Kamilem Brüknerem a Pavlem Novákem, všichni na Hondách. Slabě obsazenou třídu Klasik do 750ccm vyhrává Johann Fürböck na Weslake před Markem Stiborem na Kawasaki a Janem Čížkem na Hondě. První třídou novodobých motocyklů je třída do 125ccm SP. Spéček bylo jako vždy plný rošt. Letos této třídě vládnou otec a syn Sedlové. Ne jinak tomu bylo i v Dymokurech. Takže se vlastně bojovalo o třetí příčku. V průběhu čtvrtého kola se dostává do vedení Miroslav Sedlo před svým synem Martinem. O třetí příčku bojují Miroslav Kuchta, Lukáš Fikker, Zbyněk Soukup a Petr Kunc, který nakonec dojede třetí těsně před Zbyňkem Soukupem, Miroslav Kuchta pátý a Michal Šlezar šestý. Startovním polem se prodíral nadějně Ivo Doležal na vypůjčené Aprilii, ale bohužel pro poruchu nedokončil. Závod sloučené třídy Supermono a 400 SSP byl tak trochu loteríí. Bude pršet nebo nebude? Pořadatelé se pojistili a vyhlásili mokrý závod. Někdo přezul, někdo nepřezul. Už na startu má problémy Vítězslav Hatan a k závodu vůbec nevyjel. Odstartoval nejlépe Daniel Zörnweg, ale Karel Kalina jde před něho a všem ujíždí. Začíná pršet. Skoro všichni jedou na slikách. Déšť stále sílí. Zrychlují ti jezdci, kteří přezuli na mokré pneumatiky. Karel Kalina musí zvolnit, ale jeho náskok je velký, takže přetíná cílovou pásku jako první. Druhý dojíždí Pavel Macháček, třetí Jan Šamaj oba na KTM. Daniel Zörnweg na slikách  nakonec dojíždí až pátý. Čtyřstovkám vévodí celý závod Tomáš Heimerle na Yamaze, těsně před Danem Vysloužilem na Hondě. Saša Vysloužil přezul na mokré gumy a tak začal v průběhu zesilujícího deště pěkně tahat a dojíždět vedoucí jezdce. Dojezd této třídy byl docela napínavý a první tři jezdci se vešli do jedné vteřiny. Počasí se stále horší a chůze proti větru se již stává obtížnou. Do takto nepříznivého počasí startuje sloučená třída speciálů GP do 125ccm a sportovní SPP do 250ccm. Po startu jde do čela Patrik Kolář, před Steffenem Grämerem a Michalem Savinkovem. V průběhu závodu se dostává do čela Michal Savinkov a již před sebe nikoho nepouští. Druhý stále Steffen Grämer a na třetí místo se propadá Patrik Kolář. Toto poředí vydrží až do cíle. Celkově na čtvrtém místě dojíždí vítěz dvěstěpadesátek Jan Vysloužil před druhým ve dvěstěpadesátkách Petrem Kuncem. Na sedmém místě dojel Jaroslav Křen, za což mu patří zelený věnec ve třídě 250 SPP. Po vyhlášení vítězů nastává první vrchol nedělního závodu a to třída do 600ccm, Supersport. Nejrychlejším v kvaldě byl letošní suverén a neoficiální mistr Evropy v roadracingu Marek Červený. Druhé místo na startovním roštu patřilo velkému překvapení toho závodu Václavu Bittmanovi, který ač zarputilý dromař a držitel mnoha mistrovských titulů, nastoupil na Dymokurský roadracingový závod.. Možná proto, že v nedaleké obci Činěves bydlí. Kdo ví. Podmínky z závodění vůbec nebyly ideální, takové mokrosucho a stále foukal silný vítr. Podle očekávání odstartoval nejlépe Marek Červený a vedoucí pozici již nikomu nepustil. Na druhém místě jel v klidu celý závod Václav Bittman. O zdramatizování závodu se postaral na třetím místě jedoucí Richard Sedlák, který za ulitý start dostal penalizaci dvaceti

vteřin. Celý závod si udržoval třetí pozici a čtvrtému Dominiku Jůdovi se stále vzdaloval. Potřeboval na něj najet ale těch dvacet vteřin. Díky prodlouženému závodu na 18 kol místo původních 15 se mu to sice "o chlup", ale podařilo a třetí místo o několik desetin vteřiny potvrdil. Čtvrtý dojel tedy o těch dvacet vteřin Dominik Jůda, pátý Jiří Petrla a šestý Jan Vysloužil. Prvních šest jezdců mělo plný počet kol. Další třídou byla třída Twinů, která je českém roadracingu na vzestupu. Všem už od začátku ujel Zbyněk Soukup, který odstartoval ze čtvrtého místa. Ale za ním vřel boj mezi Vladimírem Šnajdrem, Davidem Kuželou a Davidem Hanzalíkem. Jeden z favoritů Marek Němeček již v úvodu závodu spadl v první zatáčce po startu. Na druhé místo se dostává Vladimír Šnajdr před Davidem Kuželou. David Kužela předjíždí Vladimíra Šnajdra. Před benzinkou padá Lukáš Trčka. Závod je přerušen červenou vlajkou. Na trať vyjíždí

sanitní vůz. Jezdec je ale v pořádku. Pořadatelé závod ukončují a platí poslední průjezd cílem. tak zamávat divákům, vyhlásit vítěze a jdeme na poslední závod Superbike, čili nad 600ccm, litry. Další vrchol dne. Odstraněním retardéru se z litrů stává sprint a mnoho jezdců dostalo kolo a více. Předjíždění jezdců o kolo také trochu ovlivnilo závod. Od startu odjel nejlépe Leoš Hlaváček, později se ale prapadá až na páté místo. Do vedení jde Petr Bičiště, ale v sedmém kole ho předjíždí Aleš Nechvátal a vedení si udržel až do cíle. Druhý bezpečně Petr Bičiště, třetí Pavel Tomeček před Jiřím Vališem. V mávacím kole naráží Aleš Nechvátal do jezdce před sebou a havaruje. Vypadá, že je v pořádku. Jezdci na druhém a třetím místě jsou už na stupních vítězů a čeká se jen na vítěze. Kde je? Někdo říká, že v příkopě. Sranda. Přijíždí safety car a přiváží Aleše Nechvátala. Honem rychlý rozhovor, kde vítěz závodu vysvětluje co se stalo. Ale najednou zděšení a Aleš Nechvátal kolabuje. Přijíždí sanitní vozy. Dlouhá nejistota. Nakonec je snad vše relativně v pořádku a může proběhnou vyhlášení vítězů. Vítěz ale odjíždí sanitním vozem do nemocnice na vyšetření. Později se dozvídáme, že Aleš má otřes mozku, zlomenou ruku a poškozené vazy v rameni. Na stupních vítězů ho zastupuje jeho otec. Tímto pro letošní rok končí český roadracing.

Co říci závěrem. Takže zase super závody, povrch tratě je špičkový, opravený vjezd do depa a mnoho vykáceného roští podél tratě.  Pomalu ale začíná být těsný prostor depa, ale to začíná být problém skoro na všech okruzích roadracingu v Čechách. Tento sport je na vzestupu a věnuje se mu více a více jezdců. A na tyto závody chodí více a více diváků a to je dobře. Organizace závodu opět na vrcholné úrovni. Pro příští rok by chtělo přidat trochu rozhlasových reproduktorů, protože nebylo všude slyšet komentátora.

   Už se těšíme na příští rok v Dymokurech na shledanou.  

Text: Zdeněk Vobořil -  Foto: Petr Foltán