I přes pár drobných problémů má Jakub Kornfeil za sebou další úspěšné světové zastavení seriálu MotoGP ve třídě 125ccm, tentokráte v americkém Indianapolis.
Americká Indy, tohle legendární závodiště, byla vlastně kdysi původně dávno cihelna, kterou na závodiště přebudovali a i proto je na cílové metě s notným nádechem nostalgie v asfaltu uložen přes závodní trať o šířce yardu pás starých cihel. Výkon nováčka v MS třídy stopětadvacítek však po úspěšném závodě v Brně, žádnou nostalgií nezaváněl. Jakub Kornfeil si totiž za 14.místo z amerického kontinentu odvezl domů další dva body do tabulky MS a to i přesto, že se k tomuto výsledku prokousával skrze drobné problémy. Ve druhém volném tréninku například Jakub objel jen pouhých 6 kol, neboť se jeho Aprilii tzv. vysypala převodovka. Do kvalifikace však byl již motocykl nachystaný dobře, avšak v jejím závěru, když měl „Kubajz“ rozjeto své poslední možné rychlé kolo v závěsu za Britem Smithe a Němcem Folgerem, a určitě by to i zlepšení času či pozice na startu znamenalo, neboť po dvou velmi dobrých sektorech se jich stále držel, přišlo ve třetím sektoru neočekávané podklouznutí a pád. Škoda! Drobná poškození na motocyklu se podařilo postupně odhalit až v průběhu nedělního warm upu, ale ne v úplném rozsahu. A tak to mělo určitý vliv na průběh samotného závodu, o čemž svědčí i podstatně horší časy, než které zajížděl český jezdec v průběhu tréninků.
Jakub Kornfeil: „Ranní warm up před samotným závodem nebyl vůbec podle mého očekávání, motorka zlobila asi následkem pádu z kvalifikace a já tak musel dvakrát zajet do boxu. Poprvé to bylo kvůli zadní brzdě a po druhé to bylo z důvodu, že nejela tak jak by měla. Do závodu jsem se však i přesto dost těšil, protože jsem si věřil na dobré umístění okolo 13-14.místa a nakonec jak start, tak i úvodní kola byly hodně dobrý, bohužel jsem se potom ovšem začal propadat až mimo bodované pozice, protože motorka mi nejela moc dobře a to hlavně z výjezdů ze zatáček, jakoby ji z ničeho nic prostě scházel výkon. V polovině závodu se začalo pořadí v poli hodně míchat a tím taky i padat, což mi nakonec hodně nahrálo k lepšímu umístění. Předjel mne Schrőtter, Iwema, Martin a Zarco. O chvíli později pak však Němec Schrőtter spadl zhruba asi 20 metrů přede mnou, po té co se „požduchal“ s Francouzem Zarcem, kterého se mi podařilo během 2 kol stáhnout. Předtím jsem měl ještě jednu krizovku, když zhruba 5 metrů přede mnou šel k zemi Španěl Martin, dost jsem si oddychl. Se Zarcem jsme pak spolu bojovali až do samého konce závodu a každé kolo jsme se tak 2-3x předjeli, bohužel v posledním kole mi to dal na cílovce z větru a já tak asi tak o půl metru prohrál. Takže místo co bych byl třináctý, jsem byl v cíli nakonec čtrnáctý. Zklamaný jsem byl jenom chvíli, protože s výkonem si myslím můžu být určitě spokojený a tým taky. Tým si znova zaslouží pochvalu za dobrou práci během celého víkendu, neboť jsme měli hodně problémů a všechny se podařilo správně vyřešit. Snad ještě ten výkon motoru, ale to už si necháme na Misano, kam se těším!“
