V superfinále letošních FMX Gladiator Games se potkali dva borci, kteří jako nejmladší na světě skočili backflip – Petru Pilátovi alias Pilníkovi bylo čtrnáct, Luc Ackermann byl ještě o rok mladší. Šest skoků českého jezdce z Budweiser Racing týmu bylo excelentních a rozhodnutí poroty jednoznačné! Když pak stál Petr Pilát na pódiu jako vítěz, loučil se s tím, že by si přál podobný výsledek i za týden v Číně.
„Je to poslední závod světové série a já jsem pátý. Ale na čtvrtého ztrácím jen tři body a devět mi jich chybí na dělené druhé a třetí místo, takže kdyby se zadařilo, mohl bych být pořád i druhý. Takže držte palce!“ řekl Petr Pilát po úspěšném superfinále FMX Gladiator Games v O2 aréně. V závěrečné exhibici si ještě Pilník střihnul úplně nový a extrémně těžký trik Flair, což je otočka o 540 stupňů, kdy jezdec vyletí vlastně kolmo do vzduchu, i s devadesátikilovou motorkou se zatočí a dopadne jen kousek od místa, kde opustil rampu. Jednoduše masakr.
Vyhrál jsi naprosto jednoznačně. Cítil ses od začátku jako vítěz?
Jsem závodník a do každého závodu jdu s tím, že chci vyhrát. Ale v FMX nikdy nevíš, ta hranice je tenká a stačí jeden nepovedený skok, jedno zaváhání, jedna malá chyba… Ale cítil jsem se od začátku skvěle a uvolněně, to je fakt.
Jsi nejvyšší jezdec ze všech. Je tvoje výška výhodou, nebo spíš na škodu?
Hele já nevím, jaké to je být malý, takže netuším. Mám dlouhý ruce, takže na motorku dobře dosáhnu, ale třeba teď se začínají zkoušet triky nad letící motorkou, a tam by to mohla být nevýhoda. Ale trénuju to a uvidíme.
Máš mentálního kouče, nebo sázíš jen na fyzický trénink?
Fyzička a správné provedení skoku je základ. Mentálního kouče jako takového nemám, ale kamarádím a trénuju s Petrem Macháčkem, co dělá thajský box, a ten mě společně s Danem Landou naučili pár cvičení, jak se při závodech zklidnit. V Praze jsem se bez toho obešel, ale je důležité se umět soustředit a vytěsnit vše kolem sebe.
Jak ses cítil při závěrečném Flairu?
Ten skok jsem trénoval rok a půl do molitanu a chtěl jsem ho v Praze skočit, ale zároveň jsem se nechtěl zrakvit před posledním závodem. Byla dřina najít tu správnou techniku, na kole to jde, ale s devadesátikilovou motorkou… První pokus nevyšel, ale ten druhý už klapnul, byl jsem fakt rád.
A co bys vzkázal těm, co chtějí začít, potažmo jejím tatínkům. Jaká je ta nejlepší cesta?
Chce to trpělivost. Pokoru. Trénink. Fyzičku i dobrou techniku. Před dvěma lety jsem otevřel školu pro mladé kluky a mám tam několik talentů, ze kterých mám fakt radost a myslím, že si spolu zaskáčeme i v tom mistrovství světa. Je strašně důležité, aby se nestalo něco, co by toho kluka zabrzdilo, takže fakt to chce krok za krokem…
